Jmenuji příkladmo: Robot ro
bota; Bude bouda; Halunke holomek; Popanz bobák; Schóps
skopec; Petschaft pečeť; Gränze granica; Kravate chorvatský
límec (Miklosich); Schaff škopek; Wildschur, polský wilczur,
vlčina; Plaché plachta; Peitsche bič (biti); Pritsche Pirutsche
příčka (ř); Kutsche kočár, vůz kočí čili kotčí kotec —
budka, chata (Jungm. Ale jinak hemží tam českými slovy. celém Středohoří mají Pa-
landen, sladovnách pracují die Wosnitzer (hvozdníci), špatné
pivo Gallen (kaly), studně jsou zařízeny Rumpalen,
má něco rozmlátit, udeří mit der Pallitzen,
v půdě přijde při kopání Wopuke, podlamování vin
ných keřů sluje všude der Podlom, Litoměřic chodí se
auf die Paut.
*) jindy německý lid lámal hlavu slovanskou etymologii,
dokazuje stará národní píseň německá založení kláštera třebenického. ne
konečna. Achim Arnim Clcmens Brenlano: Des Knabcn Wunderhom. Odnože chmele zovou Wonuschen, místo Nachlese
říkají Pabierken, chýše chmel jsou Wauden Krkonoších
Baude vůbec Hdtte). slyšíme denně výrazy der Krawak,
Schnurrkasch (Schntirrbändler), Polaken (bodláky), Deise
(dýže), Kurl (kudla), Tschotschken (1), Klokotsch (německý
název Rosenkranzstrauch jest jim vůbec neznámý), Tlam-
patsch, einen Trosch haben (ein Wesen haben) atd.); tato chata dala opět německou
Hůtte, jako chalupa Challuppe; Droschke rusky dorožka od
. Chléb krájí tam každý mit der Kolischken, jež se
nosí der Kaps.<
(L.400 hofmeister:
V okolí Bíliny př. století tam provozované, mnohá slova ústech po
tomstva. Žatecku udrželo pěstování chmele, českým lidem
již 11. Je-li mlýnského ramene voda zaražena,
říkají, dnes Saraschken., Miklos.
Jeptišky otázku vévody Heinricha odpovídají, mají již vše po
třebné; poslední sloka písně pak zní :
>Und weil euch denn nichts noth mehr ist,
So sei denn dieser Nam, Nam, Nam,
Trebnitz, das hiess: Wtr b'durfen nichtst
Den Namen bekám, kam, kam.
Zde jen několik: Ráno snídají Schnitein nebo Schniedein,
což prý pochází »einschneiden<,
* odpoledne jedí die
Watschiene, hospodyně volá husy: Hus, Hus, Hausele,
Hausele! děti dle potřeby: >Geh pomalich, geh po-
malicher, nebo pomalichstenl Libočan chodí durch
das Brankathor zur Ostrowinsel, pivovaře, kde vaří pan
Podstarsch páni Starken dobré Sametzbier, jež rozvážejí
pak die Pomahatschen, neschází při žádné svatbě der Plam-
patsch.)
♦♦ Již 1629 německé listině Liber memorabilium ecclcsiat
decanalis Zatecensis uvedeno.
Některá tato slovíčka nabyla již dávno spisovné
němčině domovského práva
