); tato chata dala opět německou
Hůtte, jako chalupa Challuppe; Droschke rusky dorožka od
.
*) jindy německý lid lámal hlavu slovanskou etymologii,
dokazuje stará národní píseň německá založení kláštera třebenického. celém Středohoří mají Pa-
landen, sladovnách pracují die Wosnitzer (hvozdníci), špatné
pivo Gallen (kaly), studně jsou zařízeny Rumpalen,
má něco rozmlátit, udeří mit der Pallitzen,
v půdě přijde při kopání Wopuke, podlamování vin
ných keřů sluje všude der Podlom, Litoměřic chodí se
auf die Paut.<
(L. století tam provozované, mnohá slova ústech po
tomstva. Je-li mlýnského ramene voda zaražena,
říkají, dnes Saraschken. Chléb krájí tam každý mit der Kolischken, jež se
nosí der Kaps. Žatecku udrželo pěstování chmele, českým lidem
již 11. Jmenuji příkladmo: Robot ro
bota; Bude bouda; Halunke holomek; Popanz bobák; Schóps
skopec; Petschaft pečeť; Gränze granica; Kravate chorvatský
límec (Miklosich); Schaff škopek; Wildschur, polský wilczur,
vlčina; Plaché plachta; Peitsche bič (biti); Pritsche Pirutsche
příčka (ř); Kutsche kočár, vůz kočí čili kotčí kotec —
budka, chata (Jungm.
Některá tato slovíčka nabyla již dávno spisovné
němčině domovského práva., Miklos.400 hofmeister:
V okolí Bíliny př. slyšíme denně výrazy der Krawak,
Schnurrkasch (Schntirrbändler), Polaken (bodláky), Deise
(dýže), Kurl (kudla), Tschotschken (1), Klokotsch (německý
název Rosenkranzstrauch jest jim vůbec neznámý), Tlam-
patsch, einen Trosch haben (ein Wesen haben) atd.
Jeptišky otázku vévody Heinricha odpovídají, mají již vše po
třebné; poslední sloka písně pak zní :
>Und weil euch denn nichts noth mehr ist,
So sei denn dieser Nam, Nam, Nam,
Trebnitz, das hiess: Wtr b'durfen nichtst
Den Namen bekám, kam, kam. Achim Arnim Clcmens Brenlano: Des Knabcn Wunderhom. Ale jinak hemží tam českými slovy.)
♦♦ Již 1629 německé listině Liber memorabilium ecclcsiat
decanalis Zatecensis uvedeno.
Zde jen několik: Ráno snídají Schnitein nebo Schniedein,
což prý pochází »einschneiden<,
* odpoledne jedí die
Watschiene, hospodyně volá husy: Hus, Hus, Hausele,
Hausele! děti dle potřeby: >Geh pomalich, geh po-
malicher, nebo pomalichstenl Libočan chodí durch
das Brankathor zur Ostrowinsel, pivovaře, kde vaří pan
Podstarsch páni Starken dobré Sametzbier, jež rozvážejí
pak die Pomahatschen, neschází při žádné svatbě der Plam-
patsch. Odnože chmele zovou Wonuschen, místo Nachlese
říkají Pabierken, chýše chmel jsou Wauden Krkonoších
Baude vůbec Hdtte). ne
konečna
