ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 408 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
); tato chata dala opět německou Hůtte, jako chalupa Challuppe; Droschke rusky dorožka od . století tam provozované, mnohá slova ústech po­ tomstva. celém Středohoří mají Pa- landen, sladovnách pracují die Wosnitzer (hvozdníci), špatné pivo Gallen (kaly), studně jsou zařízeny Rumpalen, má něco rozmlátit, udeří mit der Pallitzen, v půdě přijde při kopání Wopuke, podlamování vin­ ných keřů sluje všude der Podlom, Litoměřic chodí se auf die Paut.) ♦♦ Již 1629 německé listině Liber memorabilium ecclcsiat decanalis Zatecensis uvedeno.400 hofmeister: V okolí Bíliny př. Achim Arnim Clcmens Brenlano: Des Knabcn Wunderhom. Žatecku udrželo pěstování chmele, českým lidem již 11. ne­ konečna. Některá tato slovíčka nabyla již dávno spisovné němčině domovského práva. *) jindy německý lid lámal hlavu slovanskou etymologii, dokazuje stará národní píseň německá založení kláštera třebenického. slyšíme denně výrazy der Krawak, Schnurrkasch (Schntirrbändler), Polaken (bodláky), Deise (dýže), Kurl (kudla), Tschotschken (1), Klokotsch (německý název Rosenkranzstrauch jest jim vůbec neznámý), Tlam- patsch, einen Trosch haben (ein Wesen haben) atd. Odnože chmele zovou Wonuschen, místo Nachlese říkají Pabierken, chýše chmel jsou Wauden Krkonoších Baude vůbec Hdtte). Ale jinak hemží tam českými slovy., Miklos. Zde jen několik: Ráno snídají Schnitein nebo Schniedein, což prý pochází »einschneiden<, * odpoledne jedí die Watschiene, hospodyně volá husy: Hus, Hus, Hausele, Hausele! děti dle potřeby: >Geh pomalich, geh po- malicher, nebo pomalichstenl Libočan chodí durch das Brankathor zur Ostrowinsel, pivovaře, kde vaří pan Podstarsch páni Starken dobré Sametzbier, jež rozvážejí pak die Pomahatschen, neschází při žádné svatbě der Plam- patsch. Jeptišky otázku vévody Heinricha odpovídají, mají již vše po­ třebné; poslední sloka písně pak zní : >Und weil euch denn nichts noth mehr ist, So sei denn dieser Nam, Nam, Nam, Trebnitz, das hiess: Wtr b'durfen nichtst Den Namen bekám, kam, kam. Chléb krájí tam každý mit der Kolischken, jež se nosí der Kaps.< (L. Je-li mlýnského ramene voda zaražena, říkají, dnes Saraschken. Jmenuji příkladmo: Robot ro­ bota; Bude bouda; Halunke holomek; Popanz bobák; Schóps skopec; Petschaft pečeť; Gränze granica; Kravate chorvatský límec (Miklosich); Schaff škopek; Wildschur, polský wilczur, vlčina; Plaché plachta; Peitsche bič (biti); Pritsche Pirutsche příčka (ř); Kutsche kočár, vůz kočí čili kotčí kotec — budka, chata (Jungm