—11.
A proto let 80.
Učitelstvo všech akcích směřujících zlepšení hmotných
i sociálních poměrů svých domlouvá navzájem vystupuje
jednotně, ano jednotlivých zemích utvořilo zemské spolky
bez. Nicméně dobrý účinek takového
sblížení učitelstva různých národností byl jest dosud patrný.J. Rakous (zvaného všeobecně »Die Jungen<),
ale získal mnoho přívrženců jak učitelstvu německém
v zemích alpských tak učitelstvu slovinském Štýrsku,
přece příčin národních takovému sloučení učitelstva
nedošlo sotva kdy dojde. Rakousích, Štýrsku, Solnohradsku, Krajině)
služné učitelů bylo dosti přiměřeně spravedlivě zvýšeno. 387
dále splnovati, jakož rázného podnětu usilovnější práci
na prospěch vzdčlání nejširších vrstev lidu.
Když však jiných zemích zejména také Čechách
jakékoli zvýšení služného odpíráno poukazováním zbědo
vané finance zemské když státním úředníkům konečně
i státním sluhům zvýšeno bylo služné takovým způsobem,
že učitel nynějším svým platem jeví méně ceněn než
státní sluha, poznalo učitelstvo, jemu bylo bídy
pomoženo, kdyby náklad školství obecné vzal rukou
stát.
To vše nutilo učitelstvo všech národností, aby ještě
pevněji semklo, aby nechajíc národnostního antagonismu,
projevovalo jako stav jednolitý, dbalý pouze prospěchu
školy. nesou snahy všeho učitelstva
v zemích rakouských nejen také tomu, aby byly sněmích
a říšské radě zastoupeny nejčetněji strany škole uči
telstvu příznivé, ale aby také učitelstvo samo mělo těchto
zastupitelstvech mluvčí svých vlastních řad, kteří mohli
nejen účinněji útoky odrážeti, ale také Škole učitelstvu na
rozhodujících místech platně prospívati. Při tom uvažovalo učitelstvo takto: Stát řídí školství
obecné právě tak, jako školy střední, odborné vysoké, má
31*
.
a Hor. Tak
zejména požadavek, aby učitelstvo postaveno bylo roveň
státním úředníkům 8.
Tyto společné akce byly příčinou, učitelstvo všech
zemí sjednotilo některých svých požadavcích úplně. Snahy setkaly se
jen částečným úspěchem dneška neměly praktických
výsledků, kdežto nepřátel nynější Školy učitelstva přibylo. Podnět tomu vyšel mladšího německého uči
telstva Dol. třídy hodnostní, přijat uči
telstva všech zemí rakouských bez vyjimky němu také
směřují snahy všeho učitelstva bez rozdílu, třeba již ně
kterých zemích (na Moravě, Slezsku, Bukovině, Dol.: SNAHY UČITELSTVA POČÁTKU STOLETÍ XX. ohledu národnost (ve Štýrsku, Přímoří, Bukovině),
jedná dorozumívá společných schůzích svých sta
vovských zájmech beze vší národní předpojatosti, jak ze
jména pozorovati lze Čechách Slezsku
