Není více oněch útulných světniček, vlídných údolíček, pří
šerných lesních samot útulných, vlídných, příšerných
vždy pro každého.
Kdežto tedy lyrik dává náladou rozlitou vylíčeném
předmětu nahlédnouti vlastního nitra, používá epik
k osvětlení duševních stavů jednajících osob. Urychluje nebo
zdržuje pochody rozumové, zjitřuje neb utlumuje city, sesiluje
nebo seslabuje vůli. (Příště konec. Epik blíží tím zase krok pra
vému stanovisku epickému, které tak často opouštěl: stano
visku tvůrce, jenž nevměšuje myšlení, cítění konání
světa, který stvořil, nýbrž nechává jej zíti vlastním životem
dle zákonů, které dal. Jet možno, útulná světnička
bude vás nejbližším okamžiku strašiti; bílé údolíčko,
jež vás uvítalo vlídným úsměvem, když jste němu poprvé
sestupovali travnatou strání, bude vámi šklebiti jako
rokle pekelná, budete něho prchati prohraných bojích,
ztroskotaných nadějích; lesní houšť, která zaplašila svou
příšerností rozjařeného výletníka, bude intimní něžnou těši-
telkou duši přetížené zármutkem.)
.
Jest však ještě jeden způsob, kterým slouží nálada témuž
cíli nové epice novém dramatě.NÁLADA NOVÉM UMĚNÍ. Není ústup
na stanovisko objektivnosti, jak pohled zdálo; je
to jen náhrada subjektivních vněmů autorových subjektivními
vněmy lidí jeho knihy. Zbystruje nebo otupuje schopnosti, po
zornost, zájem, činí duši přístupnou nebo nepřístupnou emocím
jistého druhu nebo emocím vůbec, usnadňuje, ztěžuje, zne
možňuje rozhodnutí. Není více onoho neproměnlivého jeviště nehybnými
kulisami, jež pořídil epik své suverénní moci tvůrce a
v němž nutil své osoby žiti drama života zavřenýma očima. Zbavte dramata
Maeterlinckova oné dusné, chmurné nálady, vystupující ší
řící nitra jeho slepců, starců, trpících nešťastných —
a všechen ten šílený strach, všechno horečné rozechvění
bude vám zdáti upřílišněným, každá druhá věta nepři
rozenou celek nesrozumitelným.
Kdo chtěl sledovati obojí tento vliv nálady české
výpravné prose, tomu doporučuji tři menší, tomto ohledu
však zvláště význačné práce: Sezimovo >Kouzlo rozchodu*,
Sovovo >Rozvíření samotářských strun< Hilbertovu >Na-
schvál pohádku*. 369
Tento vliv nálady dílo básníkovo vnikl novými
proudy také poesie epické přivodil pád posledních
zbytků objektivního líčení dějiště, prostředí, okolí jednajících
osob. Nálada působí nejen
na vnímání, ale jiné jevy duševní.
S těmito fakty počítá také dnešní opik dramatik, snaže
se objasniti projevy konání svých osob
