ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 366 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Němcům jde jen to, aby mohli jeviti úloze žalobců aby náladu míru, kterou tak se zasazuje ministerský předseda, rušili. naši samou ochotou smíru rozplývají, rozumí samo sebou. Eppinger, hlásá politickou morálku a mluví důslednosti Jako doby chabrusové morálky německo-libe- rálni koaliční důslednosti byly tak daleko námi! Anebo když vzpomenul tříd dělnických sněmě nezastoupených, jako tomu už bylo nikoli sedm, ale několik set let, němečtí liberálové zmařili svým vetem taafíbvsko-steinbachovu volební opravu hodili dělnictvu jen kost páté kurie? zde vidíme doklad oné jezovitsky chytrácké politiky, jež alfa omega moudrosti němec, stran, zejména liberálů. Tím docílí možnosti zemské subvence pro České matiČ. Ale jeden pán českých hrozeb přece lekl: sám nejvyšší generalisimus nad smiřovačkami, baron Chlumecký, jenž svým dílem zajisté chce zjednati nejen vyznamenání, ale nárok na nesmazatelnou dějinnou památku obou kmenů zemi, smluvil vládou, že německá škola Zábřehu příštím rokem bude převzata státní správy. Kramář pravil: Pro budoucnost bylo by dobré konstatovat!, kde jest ochota smíru. Lze-li představit! větší farizejství než mazaného ba . Moravský sněm, jak našim čtenářům již známo, (Rozhledy 12) pracuje znamení smiřovaček, arcidíla politického věhlasu barona Chlumeckého. Jali tedy různých novinách hroziti obstrukcí rozbitím smiřovaček. Jest otázka: sednou dobří Čecháčko ‘ na lep, jen aby nemohlo říci, nejsou smířliví? Soukromou ške německou převezme stát, Brassovi uvolní německé marky, kter posud plynuly školu, budou moci obraceti jiným germani- saČním úkolům.« Sám dr. Každý řečník se zrakem vzhůru obráceným jednou rukou dušoval: »Já jsem ochoten k smíru* druhou rukou ukazoval stranu protivnou řka: tam jsou rušitelé smíru. gymnasia Zábřeze v zájmu národního míru. podle zpráv listů neobyčejná pozornost debata zabrala skoro hodin, přece jsme prázdnější debaty dávno nepoznali. míti vyhlídku, německá majorita příští rok subvenci třeba zase škrtne Malá episodka toho, děje důležité akci, zvané >moravským smiřovačkami*.3ÔÔ OŽVUKV PABERKY. stalo toto: Zábřehu, jedné nejspor­ nějších posicí, jsou dvě soukromé střední školy, německá škola prů­ myslová, vydržovaná nemalé části pruskými markami, dílo germani- satora Brassa, české matičné gymnasium. Za­ rytý německý liberál, jako dr. Snad Vám podaří, tímto pro­ jevem jistých místech objevíte zase lepším světle než Jste teď! — Řeč dra Eppingra byla prázdné slámy, která při řečené debatě se mlátila, slámou nejprázdnější. Eppinger pravil: Vy chcete svým návrhem projeviti, nejste tak neochotni smíru, jak Vás jistých místech očerňují. Ale toho smiřování přišel háček. gym­ nasium Zábřehu. Čechové pak spokojí hubenou subvencí svoj gymnasium, které lid své krvavé groše bude platiti dále budo. Proto jest veliké prý dílo, které Moravě podniká. Ale německá smířlivost sahá jen tak daleko, pokud drak radikalismu, také Mo­ ravě strašící, dovoluje. Smířliví Němci, již mají ve sněmě majoritu, zařadili rozpočtu zemskou subvenci pro německou průmyslovou školu Zábřehu, úplně pominuvše českého gymnasia. Tolik sofistiky, rabulistiky, překruco­ vání slov smyslu jejich, dělání šroubovaných period pro ucho, kterými se ani zbla nepoví, málo asi bude stenografických protokolech. Němci to, popustiti nemohou, příčí jejich národní hrdosti, a před radikály zadali. základě vyjádření místodržitele, dle kterého zábřežská německá průmyslová škola bude převzata státem, prohlásil pak Ch. Dr. Tak dále prý nejde, aby Rakousku dvě tak vyspělé národnosti potíraly stát ničily. Ta­ ková smířlivá nálada byla konečně vezdy státověmým Čechům přespříliš., bude hlasovat! pro subvenci čes