Lze-li představit! větší farizejství než mazaného ba
. Ta
ková smířlivá nálada byla konečně vezdy státověmým Čechům přespříliš. Smířliví Němci, již mají ve
sněmě majoritu, zařadili rozpočtu zemskou subvenci pro německou
průmyslovou školu Zábřehu, úplně pominuvše českého gymnasia. základě vyjádření místodržitele, dle kterého
zábřežská německá průmyslová škola bude převzata státem, prohlásil
pak Ch. Tím docílí možnosti zemské subvence pro České matiČ. gym
nasium Zábřehu. Tolik sofistiky, rabulistiky, překruco
vání slov smyslu jejich, dělání šroubovaných period pro ucho, kterými
se ani zbla nepoví, málo asi bude stenografických protokolech. stalo toto: Zábřehu, jedné nejspor
nějších posicí, jsou dvě soukromé střední školy, německá škola prů
myslová, vydržovaná nemalé části pruskými markami, dílo germani-
satora Brassa, české matičné gymnasium.
Jali tedy různých novinách hroziti obstrukcí rozbitím smiřovaček. gymnasia Zábřeze
v zájmu národního míru. Ale jeden pán českých hrozeb přece
lekl: sám nejvyšší generalisimus nad smiřovačkami, baron Chlumecký,
jenž svým dílem zajisté chce zjednati nejen vyznamenání, ale nárok
na nesmazatelnou dějinnou památku obou kmenů zemi, smluvil vládou,
že německá škola Zábřehu příštím rokem bude převzata státní
správy.3ÔÔ OŽVUKV PABERKY.
Moravský sněm, jak našim čtenářům již známo, (Rozhledy 12)
pracuje znamení smiřovaček, arcidíla politického věhlasu barona
Chlumeckého., bude hlasovat! pro subvenci čes.
míti vyhlídku, německá majorita příští rok subvenci třeba zase škrtne
Malá episodka toho, děje důležité akci, zvané >moravským
smiřovačkami*.
Němci to, popustiti nemohou, příčí jejich národní hrdosti,
a před radikály zadali. Dr.
podle zpráv listů neobyčejná pozornost debata zabrala skoro hodin,
přece jsme prázdnější debaty dávno nepoznali. Eppinger pravil:
Vy chcete svým návrhem projeviti, nejste tak neochotni smíru,
jak Vás jistých místech očerňují. Eppinger, hlásá politickou morálku a
mluví důslednosti Jako doby chabrusové morálky německo-libe-
rálni koaliční důslednosti byly tak daleko námi! Anebo když
vzpomenul tříd dělnických sněmě nezastoupených, jako tomu už
bylo nikoli sedm, ale několik set let, němečtí liberálové zmařili
svým vetem taafíbvsko-steinbachovu volební opravu hodili dělnictvu
jen kost páté kurie? zde vidíme doklad oné jezovitsky chytrácké
politiky, jež alfa omega moudrosti němec, stran, zejména liberálů. Každý řečník se
zrakem vzhůru obráceným jednou rukou dušoval: »Já jsem ochoten
k smíru* druhou rukou ukazoval stranu protivnou řka: tam
jsou rušitelé smíru.« Sám dr. Kramář pravil: Pro budoucnost bylo by
dobré konstatovat!, kde jest ochota smíru. Snad Vám podaří, tímto pro
jevem jistých místech objevíte zase lepším světle než Jste teď!
— Řeč dra Eppingra byla prázdné slámy, která při řečené debatě
se mlátila, slámou nejprázdnější. Ale toho smiřování přišel háček. naši samou
ochotou smíru rozplývají, rozumí samo sebou. Němcům jde jen to,
aby mohli jeviti úloze žalobců aby náladu míru, kterou tak
se zasazuje ministerský předseda, rušili. Proto jest veliké prý
dílo, které Moravě podniká. Za
rytý německý liberál, jako dr. Ale německá
smířlivost sahá jen tak daleko, pokud drak radikalismu, také Mo
ravě strašící, dovoluje. Tak dále prý nejde, aby Rakousku dvě
tak vyspělé národnosti potíraly stát ničily. Čechové pak spokojí hubenou subvencí svoj
gymnasium, které lid své krvavé groše bude platiti dále budo. Jest otázka: sednou dobří Čecháčko ‘
na lep, jen aby nemohlo říci, nejsou smířliví? Soukromou ške
německou převezme stát, Brassovi uvolní německé marky, kter
posud plynuly školu, budou moci obraceti jiným germani-
saČním úkolům
