Bloudí městy nepromluví slova účelnosti prospěšnosti
tunelů přístavů, ale hledají tiše plán, nerozhorlují nad
zkaženým osudem člověka nedávají rad výstrah, ale
kloní nad půdou, níž vyrostly kořeny dubu poskytnuv
šího člověku kolébku hrob. Dovedl-li starý
kritik axiómaty předem studia díla vnášenými rozhodo-
vati mocných lodích nešených vlnou kulturní, není možno,
. Tento objektivistický pochod, tento
klid hledající sestavující fakta, jenž rád uvádí analogii
s prací přírodovědce, svádí Idamu, vědecký kritik lite
rární vůbec nemůže nesmí vážně zasáhnouti aktivně
v proudy kulturního národního vývoje.
Je-li však jeho práce zásadním sporu činností dogma
tika, studujícího život jen, aby přesvědčil jistotě dogmat,
předem nezvratně vytčených, liší-Ji úplně snahy mora
listy zřícího životě umění jen ilustraci svých maxim,
není trvám nejmenším odporu aktivním posláním
kritiky. Tyto pojmy nabyté přesným studiem, opírajíce
se pevné sloupy detailního poznání, mají plný život plnou
svěžest konkrétna, nejsou mdlou vágní předem nezdů
vodněnou ideí vnášenou před zkoumáním díla; posvěceny
vůní skutečnosti osvěženy rosou života opavňují užití za
úhelné kameny nové stavby kulturního národního života.
V tom velikém významném odhalení dvou tajemství, jež
nezjeví dříve než práci těžké únavné, jest posvěcení
nové činnosti kritické; odhalení jest odkazem kritiků mo
derních čtenáři, jenž čekal dlouho nedočkavě, kritik vy
sloví své heslo vztyčí žerď svým praporem; odkazem
i kulturnímu celku, pro nějž kritik pracoval. hledají dílech
studovaných zkoumaných morální neboť kritika mora
listní jest úplně odlišná kritiky studující zjevy morální
— nebo biologické útvary, řeší dané záhady, aby došli
esthetických poznatků, vždy jdou bez apriorních morálních
a kulturních axiómat. Bohatou sytou indukcí, opírající překypující
zásobu fakt jevů literárních, psychologicky seřaděných a
utříděných, dochází moderní kritik vědecký byť teprv ku
konci své stezky strmé vysilující všeobecným jednot
kám, jež seřaděny opět vyloženy dají shrnouti pojmy
určité jasné: pojem kultury národní, pojem ná
rodní duše.346 ARNE NOVÁK:
bených, zúrodnily duševní život národa, nepozbyla dnes
na síle.
Zcela nepodobnijsou jim noví, vědečtí kritikové psycho
logové literatury, lidé bez propagačních apoštolských
vášní, bez silných gest, ale zraky tázavými neklidnými. Nepřinášejí kategorií sebou,
a teleologie jest jim cizí; věří jen věčnou kausalitu ne
omylný němě přísný determinism
