ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 342 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Profesor spokojen odcházel síně průvodu staré dámy šedovlasého pána, nevím, kdo byli. Druhé vysoké učení. Proč? Bylo právě obštrukční noci dne června Dr. zpěv Pekla. Hlasy ostatních zanikaly obec­ ném hluku. Nastal hluk. Herold hrozil svou >píšťalkou*, podle které prý rakouská politika . Ale hned zase bylo ticho. Čekal jsem u dveří, abych prohlédl zcela blízka. Jediný student bez hluku odešel, snad spěchal jiné hodiny nebo hla­ sem srdce. Loni schůze tímže účelem Vinohradech byla obecenstvem nabyta. byly malostranskými akademiky svolány dvě manifestační schůze prospěch vysokých škol moravských, jedna Malé Straně, druhá Smíchově. věci. Ještě ulici kráčel jsem ním, sleduje jeho po­ hyby řeč provázející. Asi třech minutách omluvil Carducci, že chce dokončiti, ale hned lhostejným úsměvem dodal, že může odejiti, komu zůstati bylo obtíž. Poděkoval vlídně můj pozdrav, upřev okamžik živé oko mne, neboť jsem měl havelok široký klobouk cizineckou to známku. Jeden studentů vystoupil lavici ohlásil, chce vykládati XIV. schůzích těch osvědčilo znamenitě, jsme napsali nedávno článku: Panem et circenses. OzVuky paberky. Nevím. neděli 23. žádala, nevím, nebylo slova slyšeti, avšak Carducci hlavou klobouku trhal na pravo levo patrně nevyhověl jí, neboť najednou od odvrátil, načež ona zaražena ustoupila oknu. Odbily čtyři universitních hodinách posluchačích se poněkud zvuk jejich rozvlnil lehký šum. Prana př. samá řeč tom, kdo bude vyznamenán řádem kdo ne, ale schůze malo­ stranská prospěch druhého vysokého učení nemohla vůbec od­ bývat, ježto nikdo nedostavil schůze smíchovská nebyla navštívena tak, aby nemohlo říci, sálu nikdo více již nevešel. Český národ jako již byl pozbyl smyslu pro vše jiné mimo parádu, slavnosti, řádové deště pod. V tom vešel pedell veda nějakou mladší dámu profesorovi skoro zmizevšímu mezi posluchači. Ostatní zachovali stejně ticho. x J DUŠEK. mi­ nutách skončeno. všech stran sbíhaly hlasy veselém reji, někteří vystoupli lavice majíce klobouky hlavách. hned básník posadil hlavu klobouk a otíraje tvář sestoupil chumáče studentů studentek. odtud onen hlasitější rychlejší přednes, odtud jistě onen žár očích pot čele.334 OZVUKY PABĚRKY. Z hluku ozval studentův zvučný hlas: >Profesore, budeme-li míti pondělí seminář ?« >Budeme míti, pane, kdo hlásí výkladu opáčil Carducci