ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 322 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vnitřní boj vlastních řadách jest nejtěžší. To, theoretický kazatel »Sokole« pro­ hlašuje protichůdné, praksi, hlavně vůdců, srovná se zcela hravě. Většina členstva nynějšího, zvláště vůdců, přináší jen malý zlomek svého přesvědčení. Vzhůru tedy opět, každý díla chop! Zas dán Naprej!« Tyršův smysl pro sokolskou čest byl živější, citlivější. Oni jsou universální. tom se Tyrš zmýlil. Naše veřejnost lhostejně snese všecko a obec sokolská pomalu také. Heslo: >Ni zisk, slávu!< mění nich heslor >1 zisk, slávu!« tím počítejme díl sokolu, dílů ostatní společnosti sobě.316 R. Pro jednoty, jichž sokolství tvořil jen kroj zábava, měl soustrast myslil, stihlo veřejné opovržení. Sokolstvo pokud jména toho hodno jest prohlídlo.’ ČTYŘICETI LETECH. Sokolstvo mívá časem také dvojí tvář. Všude tam, kde plní svůj úkol rovně, bez ústupků a bez zastírání, polích neutrálních, které nevyžadují zvlášt­ . Tříbíme se. Sokolství Tyršovo žádalo muže celé. Kroj nedělá již So­ kola, jednota, která nemůže vykázati leč šatem svým a planou zábavou, došla již jen soustrasti opovržení. Ten Tyrše přiváděl zoufalství zhubil polo. Doby chorobné samochvály minuly, zdravé otuženosti začínáme též pravdu snášet Nyní teprv jsme na dráze jisté bezpečné. volit? větší mravní hod­ notu nebo Širší řady? Řady sokolské rostou. Sokolstvo hlubokým učením Tyršovým octlo se v mělké společnosti najozcestí. Přirozeno, těch dílů nesokol- ských větší vliv, než jeden sokolský. jest výklad: proč společnost vládne zásadami sokolskými naopak. Ostatní pohlcují snahy jinorodé, třeba i protichůdné veřejné, obecní, politické, osobní, obchodní atd. Tyrš volal: vytýkejte nešvary, nemlčte, tepejte, škodlivým spolkům vedle sebe života ne­ přejte Ale nynější obec sokolská jest tolerantní jako okolní společnost; širých řadách jejích ztratí vše: kroj přikreje i snahy protichůdné široké karaktery. Sokolstvo, kdyby drželo přesně svého >učení<, zů­ stávalo ovšem osamocenější, neboť každá široká společ­ nost těžko nerada přijímá zásady neširoké, nepružné, které jí ukládají jistou mravní povinnost. Pléva zrna odměšuje. se mužně pravdou jižjiž netajit, sobě samým po­ ctivými být. A přes sokolstvo své zásluhy cenné, nepopira­ telné. Tyrš mravní cenou sokol- stva chtěl získávati sympatií obecenstva, choutkám jeho hověti. Ten zůstává druhým nejdůležitějším úkolem sokolským, který dosud jest nesplněn. Jen činnost každým dnem opětovaná, život volnost nám zabezpečuje. Sokolstvo se rozhodlo.