ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 286 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Lid náš byl pečlivý pro­ vedení, byl též hluboce vynalézavý omamentice, nerozbíhal se daleko jistých přesných forem, zachovával typičnost věrně mnohých jemných odstínech. Úprky, text průvodní obrázky Úprky, topogra­ fické rozčlenění terminologii. Zub času přece však tuto pevnost lidu našeho prohlodal! Pozorujete to, jdete-li krajem tím, jak ukládá stínu bývalá zářná nádhera mistrných vyšívaček selských. čep­ cích uložen poklad převzácný ony byly posledních dob, kdy náš venkovský lid ještě pěstoval umění vyšívací, nejcennější předlohou vyšívaček. FRANT.280 FR. právě tento ráz vštěpuje slováckému umění vzácnou vlastní karakteristiku, kterou liší ode všech ostatních. Typičnost čepců znatelná původnosti tvarů geometrických pla- stičnosti technického provedení. Publikace slováckýchčepců býti prvním takovým pokusem. stránce krojové, která svou typickou formou ojedinělá, nemůžeme šířiti, hlavní cena čepců leží jejich ornamentální, technické barevné komposici přerozmanitosti variantů forem barev. KRETZ: SLOVÁCKÉ ČEPCE. čepců vybíraly nové a nové vzorky, dle nich napodobovala pracná technika a volily barvy. Hradiště. . Čepce jsou součástkou nejstarší ozdoby hlavy vdaných žen osadách blíže Uh. Tato publikace obsahuje reprodukcí věrně bar­ vách velikosti originálů, tři barvotiskové krojové studie od J. HRADIŠTI, ČERVNA 1901. KRETZ. V UH. Slovácké čepce byly kraji tomto nejcennějším umě­ leckým dílem lidovým, kterého stále nejpozdějších dob naše vyšívačky čerpaly motivy novým pracím; lid sám spatřoval nich nejvzácnější památky domácí práce; proto zahájena byla publikací těchto čepců řada etnogra­ fických, systematicky urovnaných prací našeho lidu. Tím stalo, starobylé ornamenty nepo­ skvrněné ryzosti zachovaly nám staletí. Stíny všednosti snášely pod doškové střechy kus kuse mizel. Slovácká vyšívačka ne- ohlédala cizích vzorech, zůstávala úzkostlivě věrna dědictví předcích, jež vzácnou pietou podrobností zachovávala. Jako zázrakem za­ chráněny byly pracně tyto zbytky, nichž učiněn převzácný výběr, který odborných kruzích vzbudí obdiv. všech čepcích vidíme jakousi vniternou příbuznost, sblíženi, přece všude něco nového, třeba drobnůstce. Ornamentika nich klasická rázovitá, je lidová, naše! — Již připozdívalo nad malebným krajem, dohasínalo slunce rázovitého kroje