právě tento ráz
vštěpuje slováckému umění vzácnou vlastní karakteristiku,
kterou liší ode všech ostatních. Typičnost
čepců znatelná původnosti tvarů geometrických pla-
stičnosti technického provedení. Tím stalo, starobylé ornamenty nepo
skvrněné ryzosti zachovaly nám staletí. FRANT. Tato publikace obsahuje reprodukcí věrně bar
vách velikosti originálů, tři barvotiskové krojové studie od
J.
Čepce jsou součástkou nejstarší ozdoby hlavy vdaných
žen osadách blíže Uh. Jako zázrakem za
chráněny byly pracně tyto zbytky, nichž učiněn převzácný
výběr, který odborných kruzích vzbudí obdiv. Lid náš byl pečlivý pro
vedení, byl též hluboce vynalézavý omamentice, nerozbíhal
se daleko jistých přesných forem, zachovával typičnost
věrně mnohých jemných odstínech. stránce krojové, která
svou typickou formou ojedinělá, nemůžeme šířiti, hlavní
cena čepců leží jejich ornamentální, technické barevné
komposici přerozmanitosti variantů forem barev. Ornamentika nich klasická rázovitá,
je lidová, naše! —
Již připozdívalo nad malebným krajem, dohasínalo
slunce rázovitého kroje. Hradiště.
Slovácké čepce byly kraji tomto nejcennějším umě
leckým dílem lidovým, kterého stále nejpozdějších
dob naše vyšívačky čerpaly motivy novým pracím; lid
sám spatřoval nich nejvzácnější památky domácí práce;
proto zahájena byla publikací těchto čepců řada etnogra
fických, systematicky urovnaných prací našeho lidu. HRADIŠTI, ČERVNA 1901. čep
cích uložen poklad převzácný ony byly posledních
dob, kdy náš venkovský lid ještě pěstoval umění vyšívací,
nejcennější předlohou vyšívaček.
Publikace slováckýchčepců býti prvním takovým
pokusem. KRETZ. Úprky, text průvodní obrázky Úprky, topogra
fické rozčlenění terminologii. čepců vybíraly nové
a nové vzorky, dle nich napodobovala pracná technika a
volily barvy.280 FR. KRETZ: SLOVÁCKÉ ČEPCE.
V UH. všech čepcích vidíme
jakousi vniternou příbuznost, sblíženi, přece všude něco
nového, třeba drobnůstce. Slovácká vyšívačka ne-
ohlédala cizích vzorech, zůstávala úzkostlivě věrna
dědictví předcích, jež vzácnou pietou podrobností
zachovávala.
Zub času přece však tuto pevnost lidu našeho prohlodal!
Pozorujete to, jdete-li krajem tím, jak ukládá stínu
bývalá zářná nádhera mistrných vyšívaček selských.
. Stíny všednosti snášely pod
doškové střechy kus kuse mizel
