Nastanou
kruté zimní dny konec nezbude než vydělávati prací
na živobytí muže dítěte. stále číhají nebezpečí,
že nebude míti kam hlavu složit dáti úst, nebez
pečí naivní úzkostlivosti dívky rostou ohromných roz
měrů. Plahočí lopotí od
časného rána pozdní noci, těžce chvatně poháněna
požadavky jiných nemajíc času dbáti sebe. Spánek jest
jak olovo těžký neosvěžuje.
V oboru etnografickém schází nám podrobné, systema
tické práce. Příčinou toho dílem neurovnanost látky, která
je různých museích roztříštěna, dílem opožděnost etno-
. Ale ani sama neví jak, jest
postrkována vyháněna, dostane výpověď starostí až
onemocní, opatří jiné místo ztratí zase. Aby ochránila obvyklé
hanby, vezme ho. tak jednou čistě citu opuštěnosti —
podá ubohá Mina lehkomyslnému hochu, ničemovi, jenž
ji uvrhne bídu ještě větší. přece ta
kovém zápase, takové nesnázi tísni nezakrní její smysly
ani srdce.
staršího realistického genru.278 CAMILL HOFFMANX: NĚMECKÉ ROMÁNY. Proto raději trpí mlčí. Tím strasti její dovršují. Neděle jsou tupé, sotva si
jich uvědomí.)
SloVácké čepce. Naopak, potřeba lásky účasti stupňuje. Ovšem ubohá Mina královnou není, ale
přece světicí jako svátá Gudula, jejíž rukou mozoly svědčí
o neúprosné robotě. Práce vyplňuje celý její den. Ovšem,
že všechny city jsou zcela primitivní vinou požitku
jen fysickému. když přece poštěstí, vycho-
diti svému muži skromničké místo vrátného, této životem
zpříma ubité zničené ženě takový zajásá triumf nad minu
lostí, skoro škodolibost, záhubě přece unikla, primitivní
egoism, kterém cítiti její selskou krev právě tak, jako
v její houževnatosti, když trpěla. Přívětivé slovo jest jako vytoužený lék,
známý obličej jako skutečný svátek. (Příště konec. Jest dobrá, nezkažená, poctivá a
pracovitá, ale hodně obmezená, neotrkaná skoro nemotora. Přichází velikého města službu,
mladá silná selská dívčice. Muka takového
života zdvojnásobují bezradností trpitelky. Ale povznášejí nezlomená pudová vůle
k životu mateřský cit. Bylo dosti srovnávati, neboť
i jedná ženu, jež odejde domova opuštěna sama
mezi lidmi zakouší tvrdé chvíle života, ovšem pohnutek
méně mravních romantických než Renata Fuchsova, totiž
pro vezdejší chléb. Jest zápas neustálým zoufal
stvím resignací.
Štěstí neusměje, jejích vlastností kariéra není
veliká
