Štěstí neusměje, jejích vlastností kariéra není
veliká. Naopak, potřeba lásky účasti stupňuje. Aby ochránila obvyklé
hanby, vezme ho. tak jednou čistě citu opuštěnosti —
podá ubohá Mina lehkomyslnému hochu, ničemovi, jenž
ji uvrhne bídu ještě větší. Přívětivé slovo jest jako vytoužený lék,
známý obličej jako skutečný svátek. Ovšem ubohá Mina královnou není, ale
přece světicí jako svátá Gudula, jejíž rukou mozoly svědčí
o neúprosné robotě. Plahočí lopotí od
časného rána pozdní noci, těžce chvatně poháněna
požadavky jiných nemajíc času dbáti sebe. Tím strasti její dovršují. Spánek jest
jak olovo těžký neosvěžuje. Proto raději trpí mlčí.
V oboru etnografickém schází nám podrobné, systema
tické práce. Ale ani sama neví jak, jest
postrkována vyháněna, dostane výpověď starostí až
onemocní, opatří jiné místo ztratí zase. Jest zápas neustálým zoufal
stvím resignací. (Příště konec.)
SloVácké čepce. Neděle jsou tupé, sotva si
jich uvědomí. Příčinou toho dílem neurovnanost látky, která
je různých museích roztříštěna, dílem opožděnost etno-
.
staršího realistického genru. když přece poštěstí, vycho-
diti svému muži skromničké místo vrátného, této životem
zpříma ubité zničené ženě takový zajásá triumf nad minu
lostí, skoro škodolibost, záhubě přece unikla, primitivní
egoism, kterém cítiti její selskou krev právě tak, jako
v její houževnatosti, když trpěla. Jest dobrá, nezkažená, poctivá a
pracovitá, ale hodně obmezená, neotrkaná skoro nemotora. Bylo dosti srovnávati, neboť
i jedná ženu, jež odejde domova opuštěna sama
mezi lidmi zakouší tvrdé chvíle života, ovšem pohnutek
méně mravních romantických než Renata Fuchsova, totiž
pro vezdejší chléb. Přichází velikého města službu,
mladá silná selská dívčice. stále číhají nebezpečí,
že nebude míti kam hlavu složit dáti úst, nebez
pečí naivní úzkostlivosti dívky rostou ohromných roz
měrů. Práce vyplňuje celý její den. Nastanou
kruté zimní dny konec nezbude než vydělávati prací
na živobytí muže dítěte. Muka takového
života zdvojnásobují bezradností trpitelky.278 CAMILL HOFFMANX: NĚMECKÉ ROMÁNY. Ovšem,
že všechny city jsou zcela primitivní vinou požitku
jen fysickému. přece ta
kovém zápase, takové nesnázi tísni nezakrní její smysly
ani srdce. Ale povznášejí nezlomená pudová vůle
k životu mateřský cit
