díl pro pě
chotu, 34). část, bod
24. Navrhuje-li obyčejně ote
vřití cestu stížnosti přísně potrestati pachatele, nelze než
poukázatí tomu, naší armádě obojí ode dávna je
zavedeno. Nehledě přísnému zákonu trestnímu již služební
reglement žádá »laskavé spravedlivé zacházení podříze
nými, zvláštnostem jednotlivce přizpůsobené*.
Druzí zase stěžují nedostatku osobní statečností a
odvahy napadeného podřízeného.) »Důvodným prosbám stížnostem vy-
hověti jest povinností představeného* (105). >Všem osobám armády přísluší právo vésti stížnost do
utrpěné křivdy* (82). >Každý představený, jemuž přísluší
právo rozhodovací, jest povinen odpomoci důvodným stíž
nostem* (83).
K tomu také nutno, aby důstojník svým podřízeným vždy
dobrým příkladem předcházel, námahu trampoty nimi
statečně snášel, při tom povzbuzoval každém případě
starost sebe starosti podřízené své podřídil* (193).
Předpisů tedy dost dost třeba jich jen dbáti. Držím-li předpisů, nemohu
býti umlčen. Spra
vedlivé při tom důsledné zacházení podřízenými péče
o zvyšují onen vliv, jakého důstojníku obtížných pří
padech rozhodných okamžicích vysoké míře jest třeba. Jednání poddůstojníka nesmí nikdy pro
zrazovali nevrlost, aniž vzbuzovati nedůvěru* (III.
i duševní, méně tam více, skutečně vyskytuje, hora
se hledí tomu všemožně brániti přece vyskytuje dále. »Prosby
a stížností nesmějí nikdy míti zápětí nakládání stranické
nebo nevrlé* (209). >Důstojník musí nejen uměti opatřiti úctu a
vážnost, ale získati důvěry náklonností mužstva.
Jest otázka, jak tomu čeliti. Není prý pravda, člověk
malý nedovolá spravedlnosti. 101. >Zvláštní pozornost věnujž velitel pluku
národnosti svého pluku hleď podstatu její tím důkladněji
pochopiti, ana statečnost vojínova začasté podmíněna jest
správným vystihnutím jeho národní svéráznosti* (261). >Thco-
retické praktické vyučování mužstva vykonávejž způsobem
chápavostí jeho přiměřeným trpělivostí* (199).246 DŮSTOJNÍK ZÁLOZE.) »Přísnost nezvrhniž nikdy ponižující nakládání
s podřízenými* (103. (I. Dobře. >Kde vyskytuje libovůle proti podřízeným
nebo překročení disciplinární moci, představený kontrole
oprávněný zakročiž bezohlednou přísností proti vinníkům«
(694). »Káráno budiž sice vším důrazem, avšak nikdy
způsobem ponižujícím nikdy přítomnosti osob předsta
vených nebo cizích. Ale předně, cesta stížnosti končí pro
. >Malicherné po
ručníhování podřízeného nespravedlivé zasahování jeho
samostatnost plodí nevoli poškozuje službu; překročování
dovolených mezí, jakož udílení rozkazů nesouvisejících nijak
patrně službou, jest pro disciplinu zhoubné tudíž trestné*
(106)
