ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 244 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Takové dítě sla­ bounké svede? Myslíval vždycky, kadetních škol mají vycházet vydresírovaní žraví chrti, kteří míru rvou na cvičišti nováčky válce dáví nepřítele. Jednatelská zpráva podaná valné hro madě Družstva vyzněla tonem neobyčejně bojovným proti vytýkavýn zmínkám (pouhým poznámkám) >Rozhledech* některých morav ských listech uveřejněným. tam klepeš, kadet Zasmál hlasité. uvádí? Se* stavena komise, aby vyhlédla stavební místo nevyhlédla (Družstve doufá, bude moci svolali nejdříve mimořádnou valnou hromadu ku jeho schválení; podobné zbožné přání bylo loňské také, zase doufám, příští bude zase); zřízení odborů moravských městech. >Chceš-Ii, vezmi také můj plášť, nepotřebuji, zítra eh! Nu, co, hošíčku, myslíš, vojna žert? Napij se, nechceš? Itálii sklepů jsme dostali, sudy roz­ bili, vino teklo, brodili jsme něm kotníky, tak jak jsme pole přišli, posekaní, zkrvácení pili jsme, nebylo rozeznat jestli víno nebo krev Ale zítra tadyhle Pořád se vtírala neodbytná myšlenka. >Dobře střílejí, psi. Vidíš, nechce spát tobě zimnice nedá jak dlouho ještě ránu? Pojd, sedni blíže k ohni, přiložím, bude tepleji Shýbl se, hodil kus dřeva na oheň jiskry zasršely. sa­ mého ohně ležel mladý hoch skrčen pod pláštěm, jenom dětské vyhublé tváře bylo vidět, zapadlé oči přivíraly, chvílemi roztřásla zima. Jenže hm!< zadumal starý šikovatel.) OzVuky paběrky. Důstojníci padají, četaře odnesli laza­ retu, zítra, slyšíš? Zítra převezmeš velení, padnu. Hošík poslechl, studila jej vlhká zem, vztyčil se, nohou šikovatele usedl skoro řežavém popeli. Národní divadlo Brně. Tenhle žáček se škole nevydařil! >Nu, napij se, hochu. ty, kadet? Dnes teprve jsi přijel? přímo z Vídně, školy? Co, takové děti Ale což, zvykneš, potřebujeme tě. Fil pak jsme utíkali, čertův hon! Vidíš, jak ještě dnes hoši leží schváceni? Nepřítel ani neutíkal, předběhli jsme — ale zítra, zítra zde bude někde Ukázal tmy mávnuv rukou. (Příště dokončení. Uvidíš, vzpomeneš cítím kosti, Jak za- skřipne.238 OZVUKY PABŽRKY, sloužím císaři pánu, Itálii jsem byl zítra tadyhle pro­ letí. Bezdůvodně, neboť argumenty, jimiž činnos_ svou obhajuje, svědčí spíš proti Družstvu než pro ně. Přede­ včírem byli jsme dobrém úkrytu vysokým náspem, vy­ střelíme, kážu nabíjet, ale jak hoši zvedli ruce nabijáky, v tom okamžiku pétt nich projely koule tady zápěstí