Přede
včírem byli jsme dobrém úkrytu vysokým náspem, vy
střelíme, kážu nabíjet, ale jak hoši zvedli ruce nabijáky,
v tom okamžiku pétt nich projely koule tady zápěstí. >Dobře střílejí, psi.)
OzVuky paběrky. (Příště dokončení.
Jenže hm!< zadumal starý šikovatel. uvádí? Se*
stavena komise, aby vyhlédla stavební místo nevyhlédla (Družstve
doufá, bude moci svolali nejdříve mimořádnou valnou hromadu
ku jeho schválení; podobné zbožné přání bylo loňské také, zase
doufám, příští bude zase); zřízení odborů moravských městech. Takové dítě sla
bounké svede? Myslíval vždycky, kadetních škol
mají vycházet vydresírovaní žraví chrti, kteří míru rvou na
cvičišti nováčky válce dáví nepřítele.
Fil pak jsme utíkali, čertův hon! Vidíš, jak ještě dnes hoši
leží schváceni? Nepřítel ani neutíkal, předběhli jsme —
ale zítra, zítra zde bude někde Ukázal tmy mávnuv
rukou. Hošík poslechl, studila jej vlhká
zem, vztyčil se, nohou šikovatele usedl skoro řežavém
popeli. Vidíš, nechce spát tobě
zimnice nedá jak dlouho ještě ránu? Pojd, sedni blíže
k ohni, přiložím, bude tepleji Shýbl se, hodil kus dřeva
na oheň jiskry zasršely. ty, kadet? Dnes teprve jsi přijel? přímo
z Vídně, školy? Co, takové děti Ale což, zvykneš,
potřebujeme tě. Uvidíš, vzpomeneš cítím kosti, Jak za-
skřipne. Bezdůvodně, neboť argumenty, jimiž činnos_
svou obhajuje, svědčí spíš proti Družstvu než pro ně. tam klepeš, kadet Zasmál hlasité. Důstojníci padají, četaře odnesli laza
retu, zítra, slyšíš? Zítra převezmeš velení, padnu.238 OZVUKY PABŽRKY,
sloužím císaři pánu, Itálii jsem byl zítra tadyhle pro
letí. Jednatelská zpráva podaná valné hro
madě Družstva vyzněla tonem neobyčejně bojovným proti vytýkavýn
zmínkám (pouhým poznámkám) >Rozhledech* některých morav
ských listech uveřejněným. sa
mého ohně ležel mladý hoch skrčen pod pláštěm, jenom
dětské vyhublé tváře bylo vidět, zapadlé oči přivíraly,
chvílemi roztřásla zima. Tenhle žáček se
škole nevydařil!
>Nu, napij se, hochu.
Národní divadlo Brně.
>Chceš-Ii, vezmi také můj plášť, nepotřebuji,
zítra eh! Nu, co, hošíčku, myslíš, vojna žert? Napij
se, nechceš? Itálii sklepů jsme dostali, sudy roz
bili, vino teklo, brodili jsme něm kotníky, tak jak
jsme pole přišli, posekaní, zkrvácení pili jsme, nebylo
rozeznat jestli víno nebo krev Ale zítra tadyhle Pořád
se vtírala neodbytná myšlenka
