Zdar dělnické obce Crccherie splynulého
s města Beauclairu, jakož přilehlých vesnic nyní za
bezpečen, následujícím jest již jen úsilí, směřující zjedno
dušení zdokonalení práce, zuŠlechtění zpříjemnění
života pospolité obce Lukášovy.* Myšlénka Lukášova doznává uskutečnění pomocí
Jordána, majitele železné hutě, vědeckého experimentátora,
který poskytne Lukášovi možnost podniknouti svůj sociální
experiment jeho huti. Cítíme, jsme
v ovzduší symbolické fikce, kde jednotlivé osoby jsou typy,
představiteli různých stavů, směrů, názorů. obrazu sociálních poměrů oblasti velkých žele
záren, současného dělnického románu stává postupně
fantastický pohled báječné Utopie budoucnosti, kde ide
ální lidé žijí ideální život nadlidsky šťastný. Tato sdružení vstupují přímé
vzájemné styky pomocí výměny svých výrobků plodin,
tak obchod, »tento parasitický sprostředkovatel* stává
zbytečným mizí.
(174). Avšak jak přechází skutečnost
v sen budoucnosti, ztrácíme říši obraznosti čím dále
tím více. 203
vše bude konečně náležeti všem uskutečněné harmonii. Podnik vzkvétá znamení
solidárnosti úspěch jeho zápětí, tvoří zá
kladě podobných zásad syndikáty hotovitelů oděvu, stavitelů
atd., konečně rolníci slučují své rozptýlené kousky polí
ve společný ohromný lán.
V prvé části, pokud jedná Zola společnosti soudobé
a pohybuje reelní půdě poměrů skutečnosti odpozoro
vaných, jeví starý Zola realista všemi známými dobrými
i špatnými vlastnostmi: podrobné líčení práce železárnách,
ostře vystřižené silhouety jednotlivých postav dělníků mě
šťáků, onen jistý široký, epický ton vypravování líčení
krajiny, který svým opakováním vnucuje čtenáři neodbytně
a nezapomenutelně jisté karakteristické rysy osob, dějiště
i jednotlivé momenty děje. >Personál Crécherie stával
se velkou rodinou, jejíž svazek víc více utužoval, po
něvadž každý pochopil, pracuje pro své potěšení, pra-
cuje-li pro potěšení všech« (336). Dělníci stanou zprvu podílníky
a mají pouze lepši plat než jinde.>PRÁCE« ZOLY. strany bur-
žoasie maire Gourier, starý demokrat, republikán, po
volující dělníkům právo zlepšiti svůj osud, který však nikdy
nepřijme podvratných theorií kolektivistických, které byly
ncem civilisované společnosti«, manželé Mazellovi, proto-
>y choulostivých, úzkostlivých kapitalistů, Boisgclin, po-
avý boháč, egoista, lenoch, který nezná nic než svou žá
ru; úřednictvo zastupuje podprefekt Chátelard president
ume, prvý vybouřený světák, cynik, který ztratil víru ve
♦ Stránky jsou citovány dle originálu francouzského.
