, konečně rolníci slučují své rozptýlené kousky polí
ve společný ohromný lán. >Personál Crécherie stával
se velkou rodinou, jejíž svazek víc více utužoval, po
něvadž každý pochopil, pracuje pro své potěšení, pra-
cuje-li pro potěšení všech« (336). Tato sdružení vstupují přímé
vzájemné styky pomocí výměny svých výrobků plodin,
tak obchod, »tento parasitický sprostředkovatel* stává
zbytečným mizí. Zdar dělnické obce Crccherie splynulého
s města Beauclairu, jakož přilehlých vesnic nyní za
bezpečen, následujícím jest již jen úsilí, směřující zjedno
dušení zdokonalení práce, zuŠlechtění zpříjemnění
života pospolité obce Lukášovy. Avšak jak přechází skutečnost
v sen budoucnosti, ztrácíme říši obraznosti čím dále
tím více. Podnik vzkvétá znamení
solidárnosti úspěch jeho zápětí, tvoří zá
kladě podobných zásad syndikáty hotovitelů oděvu, stavitelů
atd.* Myšlénka Lukášova doznává uskutečnění pomocí
Jordána, majitele železné hutě, vědeckého experimentátora,
který poskytne Lukášovi možnost podniknouti svůj sociální
experiment jeho huti.
(174). Dělníci stanou zprvu podílníky
a mají pouze lepši plat než jinde.
. 203
vše bude konečně náležeti všem uskutečněné harmonii.>PRÁCE« ZOLY. obrazu sociálních poměrů oblasti velkých žele
záren, současného dělnického románu stává postupně
fantastický pohled báječné Utopie budoucnosti, kde ide
ální lidé žijí ideální život nadlidsky šťastný.
V prvé části, pokud jedná Zola společnosti soudobé
a pohybuje reelní půdě poměrů skutečnosti odpozoro
vaných, jeví starý Zola realista všemi známými dobrými
i špatnými vlastnostmi: podrobné líčení práce železárnách,
ostře vystřižené silhouety jednotlivých postav dělníků mě
šťáků, onen jistý široký, epický ton vypravování líčení
krajiny, který svým opakováním vnucuje čtenáři neodbytně
a nezapomenutelně jisté karakteristické rysy osob, dějiště
i jednotlivé momenty děje. Cítíme, jsme
v ovzduší symbolické fikce, kde jednotlivé osoby jsou typy,
představiteli různých stavů, směrů, názorů. strany bur-
žoasie maire Gourier, starý demokrat, republikán, po
volující dělníkům právo zlepšiti svůj osud, který však nikdy
nepřijme podvratných theorií kolektivistických, které byly
ncem civilisované společnosti«, manželé Mazellovi, proto-
>y choulostivých, úzkostlivých kapitalistů, Boisgclin, po-
avý boháč, egoista, lenoch, který nezná nic než svou žá
ru; úřednictvo zastupuje podprefekt Chátelard president
ume, prvý vybouřený světák, cynik, který ztratil víru ve
♦ Stránky jsou citovány dle originálu francouzského
