ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 195 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ona scéna krčmě až příliš hlučných. Snaha režie přesném detailu dobovém ovšem je podivném nepoměru vnitřnímu duchu hry, který ven­ koncem anachronistický. V opeře možno konečně zaznamenati nové vypravení Sme­ tanova >Tajemství* (3.SPLÉTÁ VRBANICE SLOVANSKOU MSI. Stará harašivá romantika jeho, soustředěná jmenovitě na postavách Cidliny mladého Divůčka, ustoupila pozadí a péčí režie vystouply nejsilněji živly odpovídající dnešním choutkám našeho smyslu historického: skutečné dějinné události a postavy, jejich fysionomie kostým jejich hlučně vlnivé po­ zadí mass vojsk. Jmenovitě jeví silným vyzvednutím scén komparsních, někdy jako př. Může znamenati nanejvýš jen koncesi obecenstvu nedělních odpolední. Málo pomůže, dá-li Žižkovi maska a kostým odpovídající nejsvědomitějším studiím dané doby, když tentýž Žižka chvíli pronáší věty, které ústech lidí byly te­ prve nanejvýš minulého století psychologicky možný. května), jak stránce hudební tak scé­ nické cdku šťastné, třebas jen některé ještě přec všechny krásy jeho mohly daných poměrů uplatniti zvláště or- kestru při opětně projevivší relativně absolutně zmenšené výkonnosti, která jako projev chabé individuality vynucuje si malomocný respekt každého, sebe lepšího dirigenta. Za těchto hovorů přiblížila osmá hodina, odebral jsem kostela, abych vyslechl prvé svém životě slovanskou mši. ___ r H0FFER. novém obsazení nastudování, jmenovitě však nové zevní výpravě, snahou dobové věr­ nosti, dostalo staré drama Kolárovo nového osvětlení nové perspektivy. Letos nadělilo Národní divadlo svatojanským poutníkům Ko­ lárovu >Žižkovu smrt*. . Byl jsem toho velmi žádostiv. (Příště dále. Dokonalejší celkové provedení »Dalibora« mělo býti, provedení ajemství* snad bude touženým krystalisačním bodem českého svoherního repertoiru. Návrat paní nové, jejíž nenahraditelnost krátké době jasně ukázala a rá pannu Rózu může počítati postavám nad jiné zdařilým, ujíc péči hereckému výrazu stejně jako pěveckému výkonu ícímu výši všech požadavků, lze vítati upřímným povděkem. Zdejší biskupové mají namnoze malé příjmy nemohou rovnati ani našim bohatým ka­ novníkům. 189 se mnohá biskupství starých dob, kdy Dalmácie nebyla spojena pod jednou vládou. »osvětě člověčenstva*! Trvale scéně >Žižkovu smrt* ani sebe lepší výprava neudrží. Mluví-li na př.) DiVadlo. k