To, zveme zákon přírodní, určitá forma příčinného
spojení zjevů; domnívá-li věda, zkoumáním jednotli
vostí nalezne mezi nimi souvislost, zákony vyrůstají samy
z fakt, trvá osvětlení Kantově úplném bludu: zákony
vkládáme přírodu, abychom mohli pochopiti.
J KOŘÍNEK. Věda ve
službě života tvoří, zušlechťuje, okrašluje ulehčuje jej. Proto
bojují zástupci vědy vždy nevhodnou zbraní proti kterékoli
nauce, vytýkají-li, hypothesa, vymyká exakt
nímu stanovení, neboť každém vědeckém myšlení kus
konstrukce, věda celá dílo lidské. Proto není také žádných
věčných pravd vědeckých, pravdy jsou stálém vývoji a
změně jako život sám, který jest tvůrcem hodnot.)
Realism, pokud tvrdí, vnější svět, hmota, jest sku
tečné bytí, zdá sice naukou zdravého rozumu, ale vě
decké práci vede zmatkům naprosté nevěře mož
nost poznáníI Svět vnější možno jen klásti, jest empiricky
reální, omezen naprosto lidskou zkušeností; existenci jeho
nemohu nikdy přesvědčili, věděti mohu jen sobě, svých
pocitech, představách, citech, chtěních; je-li možno pravdu
poznati, máme pro jediný pramen, vnitřní zkušenost Věda,
chce-li vystříhati všech fikcí, může jen popisovat! jedno
tlivé zjevy, stanovití jich vztahy, současnost, následnost p.154 TH. Cílem, který aUktc
vědě vytýká, strhává mocnou vládkyni trůnu pravdy
ukládá sloužiti životu. NOVÁK:
Zprvu přirozenou měrou budou rozhodovat spory
méně závažné, leč kdo chápe filosofii dějinstva, zří zcela
jasně před sebou* jakožto nutný, další vývoj instituce této
k ustavení právního stavu mezi státy.;
ale vysvětlovati, pronášeti zákony věda positivní netnůíe. velké množství lidí, kteří všecko sv
.
Idealism realism přírodní Vědě. zdá jeho podání, snižu
vědeckou práci. —
Přesvědčení, nad vědění povýšen jest život, konání, že
poznání jest teprv produktem žití, vůle, jest shodě učení
Kantovým, ale auktora zajisté spíše přisvědčením nau
Schopenhauerově vůli, jako skutečném principu bytí Fysk
logie vývojezpyt nervstva vede témuž poznání.
Připojuji několik poznámek.
(Dokončení. Nemůže býti úkolem
bádání, stanovití pravdu člověku nezávislou, smysl vědy
je biologický, věda kus života představy naše uvésti
v soulad mezi sebou, intelektuální přizpůsobování se
organismu vnějším podmínkám
