ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 152 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tak měřítko liberalismu selhává nezbývá než sáh- nouti ještě jinam, stanovisku sociálně politickému. Zde opravdu zdá se, mezi stranami starými mladými zeje zásadní rozdíl. — ale věci samé věru sotva mínění značně různí. požadavek ten, jenž jistě nepostrádá hodně idealismu, právě tak zvané strany staré velmi důrazně vy­ tyčují. Snahy sociálně reformní jsou poměrně mla­ dého data dobách, kdy staré strany tvořily, bylo my­ šlenkové ovzduší snah těch ještě prosto. Většina Staročechů nezapírá liberálního svého původu ani liberálních svých sympatií, Mladočeši aspoň dle jména vlajky jsou stranou především svobodomyslnou. Přijde obsah ducha, nikoliv slova pro­ gramu. státoprávní radikálové svým vysloveným antisemitismem ko­ ketováním francouzskými klerikálními nacionalisty aneb agrárníci svými požadavky zemědělskými nemohou býti za­ řazeni přece mezi strany liberální. Mnohdy kons vativní politická strana otázkách sociálních hospod ských zaujímá reformnější pokrokovější stanovisko, i strany radikální svobodomyslné, vázané ohledy kapit stickými filosemitskými. Tedy ani ideálnost reálnost nejsou spolehlivými dělidly. Jedni nazývají historickým státním právem, druzí auto­ nomií české národnosti, třetí federalisací Rakouska, do­ hromady jest vždy jedno totéž., kterými programy starých stran politických nikdy mnoho nezabývaly, zaujímají u stran mladých více méně důležité místo. Vezměme otázku politického osamostatnění českého národa. přece platí jen směru formálním, jako programy vůbec jsou rázu for­ málního. Naproti tomu mladé strany, vzniklé již sopečné půdě bojů hnutí společen­ ských, nemohly při formulování svých programů vyhnouti otázkám vířícím dnešní společností každá nich trochu toho svého ^sociálního pomazání*. není ani jediné strany české ani sociálně demokratickou nevyjímajíc jež by postulát tento, třeba různě formulovaný, neměla svém programu. Otázka dělnická, agrární, živnostenská, chudinská, ženská atd. Snad tedy princip konservativní liberální? Ale vždyť stranou vskutku konservativní jsou nás jen poslanci tak zvaná kurie velkých statků, šlechta, vyšší klérus početně slabší křídlo strany staročeské. A zejména při nazírání otázky sociální.146 FLORÉAL *. Klasická země parlamentarisr Anglie, podává nám tom^důkazy, whigové byli dále . naproti tomu mladých stran př. Často při nejlepším programovém souzvuku konkrétní událost rozptýlí příslušníky strany všech koutů