Jedni nazývají historickým státním právem, druzí auto
nomií české národnosti, třetí federalisací Rakouska, do
hromady jest vždy jedno totéž. Otázka dělnická, agrární,
živnostenská, chudinská, ženská atd.
Vezměme otázku politického osamostatnění českého národa. Zde
opravdu zdá se, mezi stranami starými mladými zeje
zásadní rozdíl. přece platí
jen směru formálním, jako programy vůbec jsou rázu for
málního. Často při nejlepším programovém souzvuku konkrétní
událost rozptýlí příslušníky strany všech koutů. Přijde obsah ducha, nikoliv slova pro
gramu. Tedy ani ideálnost reálnost nejsou spolehlivými
dělidly.
— ale věci samé věru sotva mínění značně různí.
státoprávní radikálové svým vysloveným antisemitismem ko
ketováním francouzskými klerikálními nacionalisty aneb
agrárníci svými požadavky zemědělskými nemohou býti za
řazeni přece mezi strany liberální.146 FLORÉAL *. požadavek ten, jenž jistě nepostrádá hodně
idealismu, právě tak zvané strany staré velmi důrazně vy
tyčují.
Snad tedy princip konservativní liberální? Ale vždyť
stranou vskutku konservativní jsou nás jen poslanci tak
zvaná kurie velkých statků, šlechta, vyšší klérus početně
slabší křídlo strany staročeské. Většina Staročechů nezapírá
liberálního svého původu ani liberálních svých sympatií,
Mladočeši aspoň dle jména vlajky jsou stranou především
svobodomyslnou. Klasická země parlamentarisr
Anglie, podává nám tom^důkazy, whigové byli dále
. Snahy sociálně reformní jsou poměrně mla
dého data dobách, kdy staré strany tvořily, bylo my
šlenkové ovzduší snah těch ještě prosto. Naproti tomu mladé
strany, vzniklé již sopečné půdě bojů hnutí společen
ských, nemohly při formulování svých programů vyhnouti
otázkám vířícím dnešní společností každá nich trochu
toho svého ^sociálního pomazání*., kterými programy
starých stran politických nikdy mnoho nezabývaly, zaujímají
u stran mladých více méně důležité místo. naproti tomu mladých stran př.
Tak měřítko liberalismu selhává nezbývá než sáh-
nouti ještě jinam, stanovisku sociálně politickému. Mnohdy kons
vativní politická strana otázkách sociálních hospod
ských zaujímá reformnější pokrokovější stanovisko, i
strany radikální svobodomyslné, vázané ohledy kapit
stickými filosemitskými. A
zejména při nazírání otázky sociální. není ani jediné strany
české ani sociálně demokratickou nevyjímajíc jež by
postulát tento, třeba různě formulovaný, neměla svém
programu
