ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 152 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
146 FLORÉAL *. A zejména při nazírání otázky sociální. státoprávní radikálové svým vysloveným antisemitismem ko­ ketováním francouzskými klerikálními nacionalisty aneb agrárníci svými požadavky zemědělskými nemohou býti za­ řazeni přece mezi strany liberální. požadavek ten, jenž jistě nepostrádá hodně idealismu, právě tak zvané strany staré velmi důrazně vy­ tyčují. Naproti tomu mladé strany, vzniklé již sopečné půdě bojů hnutí společen­ ských, nemohly při formulování svých programů vyhnouti otázkám vířícím dnešní společností každá nich trochu toho svého ^sociálního pomazání*. Tak měřítko liberalismu selhává nezbývá než sáh- nouti ještě jinam, stanovisku sociálně politickému. Tedy ani ideálnost reálnost nejsou spolehlivými dělidly. — ale věci samé věru sotva mínění značně různí. Vezměme otázku politického osamostatnění českého národa. Přijde obsah ducha, nikoliv slova pro­ gramu. Často při nejlepším programovém souzvuku konkrétní událost rozptýlí příslušníky strany všech koutů. Zde opravdu zdá se, mezi stranami starými mladými zeje zásadní rozdíl. naproti tomu mladých stran př. Klasická země parlamentarisr Anglie, podává nám tom^důkazy, whigové byli dále . Mnohdy kons vativní politická strana otázkách sociálních hospod ských zaujímá reformnější pokrokovější stanovisko, i strany radikální svobodomyslné, vázané ohledy kapit stickými filosemitskými. Snad tedy princip konservativní liberální? Ale vždyť stranou vskutku konservativní jsou nás jen poslanci tak zvaná kurie velkých statků, šlechta, vyšší klérus početně slabší křídlo strany staročeské., kterými programy starých stran politických nikdy mnoho nezabývaly, zaujímají u stran mladých více méně důležité místo. Snahy sociálně reformní jsou poměrně mla­ dého data dobách, kdy staré strany tvořily, bylo my­ šlenkové ovzduší snah těch ještě prosto. přece platí jen směru formálním, jako programy vůbec jsou rázu for­ málního. Většina Staročechů nezapírá liberálního svého původu ani liberálních svých sympatií, Mladočeši aspoň dle jména vlajky jsou stranou především svobodomyslnou. není ani jediné strany české ani sociálně demokratickou nevyjímajíc jež by postulát tento, třeba různě formulovaný, neměla svém programu. Otázka dělnická, agrární, živnostenská, chudinská, ženská atd. Jedni nazývají historickým státním právem, druzí auto­ nomií české národnosti, třetí federalisací Rakouska, do­ hromady jest vždy jedno totéž