Příroda produkuje stále nová ple
mena znaky velmi různými. pro květy žita bezpodmínečně nutné, aby květ
dal zrno) mohou plemena mísiti, tvoří bastardy různého
stupně, ale splynutí úplné nemožné.
Komické roku 1885 udává počet plemen ječmena 45,
Atterberg 1899 napočetl jich již 188. Podobně tomu
je při ostatních obilninách, ovocných stromech, technicky
důležitých rostlinách atd. století isolováním různých
plemen. němec:
Co stane, když nově objevivší plemeno neisoluje
se ostatních individuí? Očividně nastane dalších gene
racích směs plemen, která může býti dosti složitá.132 DR. Kultura stává ne
čistou. Rum ker vykládá, kterak prof. Celkem však takových
rostlin velice slabá naděje zlepšení. Gas navštívil
na počátku 19. radu Gascovu plukovník
Le Couteur isoloval plemena ta, pěstoval samostatně
a odděleně uvedl úspěchem obchod. Úkolem praktika plemena
ta zkoumati jsou-li výhodná, umělým výběrem zlepšená
rozšířiti. Organismy zvláště rostliny
lze příměti podle vůle experimentátorovy různým výkon
Záleží rozsáhlosti pokusů, aby nalezeny byly vlivy védo
. theoretického interesu
snaží četní auktoři řešiti otázky, jak chovají organis,*w
za podmínek abnormálních, vystaveny-li jsou vlivům abr
málních fysikálních chemických okolností. Organismy ve1
často vlivem okolností těch pozměňují činnost svoji. Takové rostliny jeví
také normální vývoj výměnu látek. Některé
rostliny jsou zcela stálé, podléhají pouze individuální proměn
livosti, jak tomu př. pravděpodobno, obilí, jež před sto více lety
bylo pěstováno, sestávalo směsi plemen ovšem směs ta
nebyla výhodná. doby pro
vádí isolace plemen mutací vznikajících úspěchem dále. 7
tvoří abnormálně vytvářené údy, mění svou výměnu lát
dobu svého života atd. Počátek racionelního hospo
dářství učiněn byl začátku 19. Je-li možná volba
mezi dvěma druhy, nichž pouze jeden jeví schopnost mu
tací dávati původ novým druhům, rozhodneme ovšem pro
tento druh, neboť podává naději, vydatně zlepšiti
a sice trvale, nikoli pouze nestále, jak umělý výběr umožňuje. století Couteura ostrově Jersey a
spozoroval, pšenice, kterou pěstuje, obsahuje množství
(asi 23) různých plemen.
Nevytvořují všecky druhy mutací nová plemena. žita. Různá plemena vyžadují různé půdy, různé
doby vývoji zralosti atd. Bastardací počet plemen ovšem ještě zvětšuje. Zde pouze umělým výběrem
lze dosíci zlepšení plemen anebo aspoň změny jejich, jak
nedávno rmeier ukázal. Křížením
(jež př.
Ve všech dosavadních případech jednalo rostliny
za normálních vnějších okolností žijící
