ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 138 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Různá plemena vyžadují různé půdy, různé doby vývoji zralosti atd. Příroda produkuje stále nová ple­ mena znaky velmi různými. století isolováním různých plemen. Úkolem praktika plemena ta zkoumati jsou-li výhodná, umělým výběrem zlepšená rozšířiti. Podobně tomu je při ostatních obilninách, ovocných stromech, technicky důležitých rostlinách atd. Ve všech dosavadních případech jednalo rostliny za normálních vnějších okolností žijící. Celkem však takových rostlin velice slabá naděje zlepšení. pro květy žita bezpodmínečně nutné, aby květ dal zrno) mohou plemena mísiti, tvoří bastardy různého stupně, ale splynutí úplné nemožné. Organismy ve1 často vlivem okolností těch pozměňují činnost svoji. Rum ker vykládá, kterak prof. radu Gascovu plukovník Le Couteur isoloval plemena ta, pěstoval samostatně a odděleně uvedl úspěchem obchod.132 DR. Křížením (jež př. Takové rostliny jeví také normální vývoj výměnu látek. 7 tvoří abnormálně vytvářené údy, mění svou výměnu lát dobu svého života atd. Organismy zvláště rostliny lze příměti podle vůle experimentátorovy různým výkon Záleží rozsáhlosti pokusů, aby nalezeny byly vlivy védo . Bastardací počet plemen ovšem ještě zvětšuje. Nevytvořují všecky druhy mutací nová plemena. Některé rostliny jsou zcela stálé, podléhají pouze individuální proměn­ livosti, jak tomu př. němec: Co stane, když nově objevivší plemeno neisoluje se ostatních individuí? Očividně nastane dalších gene­ racích směs plemen, která může býti dosti složitá. theoretického interesu snaží četní auktoři řešiti otázky, jak chovají organis,*w za podmínek abnormálních, vystaveny-li jsou vlivům abr málních fysikálních chemických okolností. žita. Je-li možná volba mezi dvěma druhy, nichž pouze jeden jeví schopnost mu­ tací dávati původ novým druhům, rozhodneme ovšem pro tento druh, neboť podává naději, vydatně zlepšiti a sice trvale, nikoli pouze nestále, jak umělý výběr umožňuje. Komické roku 1885 udává počet plemen ječmena 45, Atterberg 1899 napočetl jich již 188. Gas navštívil na počátku 19. pravděpodobno, obilí, jež před sto více lety bylo pěstováno, sestávalo směsi plemen ovšem směs ta nebyla výhodná. Počátek racionelního hospo­ dářství učiněn byl začátku 19. Kultura stává ne­ čistou. století Couteura ostrově Jersey a spozoroval, pšenice, kterou pěstuje, obsahuje množství (asi 23) různých plemen. doby pro­ vádí isolace plemen mutací vznikajících úspěchem dále. Zde pouze umělým výběrem lze dosíci zlepšení plemen anebo aspoň změny jejich, jak nedávno rmeier ukázal