132 DR. Rum ker vykládá, kterak prof. Příroda produkuje stále nová ple
mena znaky velmi různými. Organismy ve1
často vlivem okolností těch pozměňují činnost svoji. Podobně tomu
je při ostatních obilninách, ovocných stromech, technicky
důležitých rostlinách atd. Je-li možná volba
mezi dvěma druhy, nichž pouze jeden jeví schopnost mu
tací dávati původ novým druhům, rozhodneme ovšem pro
tento druh, neboť podává naději, vydatně zlepšiti
a sice trvale, nikoli pouze nestále, jak umělý výběr umožňuje. pro květy žita bezpodmínečně nutné, aby květ
dal zrno) mohou plemena mísiti, tvoří bastardy různého
stupně, ale splynutí úplné nemožné. století Couteura ostrově Jersey a
spozoroval, pšenice, kterou pěstuje, obsahuje množství
(asi 23) různých plemen. pravděpodobno, obilí, jež před sto více lety
bylo pěstováno, sestávalo směsi plemen ovšem směs ta
nebyla výhodná. doby pro
vádí isolace plemen mutací vznikajících úspěchem dále. 7
tvoří abnormálně vytvářené údy, mění svou výměnu lát
dobu svého života atd. němec:
Co stane, když nově objevivší plemeno neisoluje
se ostatních individuí? Očividně nastane dalších gene
racích směs plemen, která může býti dosti složitá. Organismy zvláště rostliny
lze příměti podle vůle experimentátorovy různým výkon
Záleží rozsáhlosti pokusů, aby nalezeny byly vlivy védo
.
Komické roku 1885 udává počet plemen ječmena 45,
Atterberg 1899 napočetl jich již 188. Gas navštívil
na počátku 19. theoretického interesu
snaží četní auktoři řešiti otázky, jak chovají organis,*w
za podmínek abnormálních, vystaveny-li jsou vlivům abr
málních fysikálních chemických okolností. Různá plemena vyžadují různé půdy, různé
doby vývoji zralosti atd. Některé
rostliny jsou zcela stálé, podléhají pouze individuální proměn
livosti, jak tomu př. Takové rostliny jeví
také normální vývoj výměnu látek. žita.
Ve všech dosavadních případech jednalo rostliny
za normálních vnějších okolností žijící. Kultura stává ne
čistou. Počátek racionelního hospo
dářství učiněn byl začátku 19. Křížením
(jež př. Bastardací počet plemen ovšem ještě zvětšuje.
Nevytvořují všecky druhy mutací nová plemena. Úkolem praktika plemena
ta zkoumati jsou-li výhodná, umělým výběrem zlepšená
rozšířiti. radu Gascovu plukovník
Le Couteur isoloval plemena ta, pěstoval samostatně
a odděleně uvedl úspěchem obchod. století isolováním různých
plemen. Zde pouze umělým výběrem
lze dosíci zlepšení plemen anebo aspoň změny jejich, jak
nedávno rmeier ukázal. Celkem však takových
rostlin velice slabá naděje zlepšení
