ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 133 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Exaktní vědy byly mu vzorem. N. Jako dříve byla kritika naše německou, tak nyní, aspoň čelnějších před­ stavitelů, jest francouzskou. 127 nepřátelsky bojovně proti sobě staví. Znamenitý rozbor Gončarova Oblomova jest čtenářům našim překladě Mrštíka dobře znám. literatuře zrcadlí ideje, které proudí společnosti, větší nebo menší úspěch spisovatele může býti měřítkem toho, pokud dovedl sobě zobraziti společenské zájmy tužby současné. Novější rozbory literární ukazují zřetelně, přední naši kritikové slouží pod praporem vědecké methody Hennequinovy. Aesthopsychologie jeho zajisté nepopiratelné přednosti, ale zdá mi, naši kritikové více dbají jen analysy, zanedbávajíce synthesy, která tvoří vlastni jádro nejvyšší cíl methody Hennequinovy. Dobroljubov sám svých zásadách promlouvá jen příležitostně, ale prakticky provádí zvláště rozboru románů Turgeněva, Gončarova dramat Ostrovského.KRITICKÉ NÁZORY DOBROLJUBOVA. Dobroljubov, plnokrevný realista nejtypičtější představitel ruské kritiky letech šedesátých, nevytvořil sice žádné nádherné třpytivé soustavy kritické methody, která by tak podrobně byla propracována tak zřetelné pokyny kritikovi podávala jako př. Literatura slouží životu, utváří podle života. monistického vzhledu Dobroljubova přírodu člověka odporu jeho proti scholastickému dualismu, který dělil svět ideový vidomý, vysvětlují jeho názory na literaturu umění. Dobroljubov prošel svém mládí oblastí mysticismu, romantismu Hegelovy metafysiky, ale záhy setřásl sebe prach zaoblačných metafysických fantasií stanul pevně a jistě půdě positivního realismu. Proto směr obsah literatury může býti věrným ukazatelem toho, čemu smě­ řuje společnost, jaké otázky zmítají, čím nejvíce sympati- ije, ovšem pokud volná, bez okovů censury jakéhokoliv uhu. Zdá-li někdy, život jde za iteraturou, pouhá illuse. Může totiž státi, nejdříve literatuře projeví zřetelně nějaká nová idea, nějaký nový 10* . říše lů odsuzuje Dobroljubov mínění, život mohl vy- víjeti podle literárních theorií, naopak literatura mění sou- ilasně směrem života. Literatura jest podle něho nejtěsnějším spojení skutečným životem, jest uvědomělým projevem společnosti národa. Vážím aestho­ psychologie Hennequinovy zvláště proto, volný její rámec připouští vhodných místech také platnost zásad Sainte- Beuvových, Tainových, Brunetiérových, ano ruského kritika Dobroljubova, jehož názorech kritických hodlám tuto krátce pojednali. methoda Hennequinova, nic­ méně jeho názory jsou pozoruhodný