Řízení kogeneracní jednotky

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Diplomová práce se zabývá kogenerační jednotkou a jejím řízením. Kogenerační jednotka slouží k výrobě elektrické energie a výrobě tepla. Výkon kogeneračního zařízení se řídí podle aktuální spotřeby objektu, tak aby odebíraný výkon z veřejné sítě byl co nejmenší. Řídící jednotka se skládá ze dvou samostatných částí, které spolu budou komunikovat po jedné fázi sítě ~230V. Jedna část měří odebíraný výkon ze sítě a druhá řídí kogenerační jednotku.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Martin Ulver

Strana 11 z 56

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Teplo nutné výrobě páry, která turbínu pohání, většinou získává spalováním uhlí nebo štěpením jader uranu. Účinnost výroby tepelných elektrárnách pohybuje kolem 30%, nejmodernější paroplynové elektrárny pak mají účinnost kolem 50%, ovšem dalším ztrátám výši asi 11% dochází při transformaci dálkovém přenosu elektrické energie. takovém případě hovoří tzv. otáčením krokového motorku. Oproti klasickým elektrárnám, kterých teplo vzniklé při výrobě elektrické energie vypouštěno okolí, využívá kogenerační jednotka teplo vytápění šetří tak palivo finanční prostředky potřebné na jeho nákup. Motory v kogeneračních jednotkách jsou standardně konstruovány zemní plyn, mohou však spalovat i jiná kapalná plynná paliva. trigeneraci, kombinované výrobě elektrické energie, tepla chladu [4]. Řízení (regulace výkonu) takové jednotky spočívá „přidávání plynu“.11 1 Úvod Pojem kogenerace znamená kombinovanou výrobu elektrické energie tepla. Teplo, které spalovacím motoru uvolňuje, prostřednictvím chlazení motoru, oleje a spalin efektivně využíváno díky tomu účinnost kogeneračních jednotek pohybuje v rozmezí %. Elektrická energie vzniká všech elektrárnách roztočením elektrického generátoru pomocí turbíny. V kogenerační jednotce vzniká elektrická energie stejným způsobem jako jiných elektrárnách - roztočením elektrického generátoru, pomocí pístového spalovacího motoru. Velká část tepla však není využita bez užitku vypouštěna do ovzduší. Touto informací může být právě odebíraný výkon veřejné sítě. Pomocí absorpčního výměníku vyrobené teplo možno využít výrobě chladu pro technologické účely nebo klimatizaci. . Tato regulace možná např. Aby bylo možné regulovat výkon jednotky dle aktuální spotřeby, nutné znát aktuální spotřebu nebo informaci, podle které bude výkon jednotky zvětšovat nebo zmenšovat