|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce se zabývá kogenerační jednotkou a jejím řízením. Kogenerační jednotka slouží k výrobě elektrické energie a výrobě tepla. Výkon kogeneračního zařízení se řídí podle aktuální spotřeby objektu, tak aby odebíraný výkon z veřejné sítě byl co nejmenší. Řídící jednotka se skládá ze dvou samostatných částí, které spolu budou komunikovat po jedné fázi sítě ~230V. Jedna část měří odebíraný výkon ze sítě a druhá řídí kogenerační jednotku.
Pomocí absorpčního výměníku vyrobené teplo možno využít výrobě chladu pro
technologické účely nebo klimatizaci.
. trigeneraci,
kombinované výrobě elektrické energie, tepla chladu [4]. Aby bylo možné regulovat výkon jednotky dle aktuální
spotřeby, nutné znát aktuální spotřebu nebo informaci, podle které bude výkon jednotky
zvětšovat nebo zmenšovat.
Řízení (regulace výkonu) takové jednotky spočívá „přidávání plynu“.11
1 Úvod
Pojem kogenerace znamená kombinovanou výrobu elektrické energie tepla. Teplo nutné výrobě páry, která turbínu pohání, většinou získává spalováním uhlí
nebo štěpením jader uranu. Motory v
kogeneračních jednotkách jsou standardně konstruovány zemní plyn, mohou však spalovat i
jiná kapalná plynná paliva.
V kogenerační jednotce vzniká elektrická energie stejným způsobem jako jiných elektrárnách -
roztočením elektrického generátoru, pomocí pístového spalovacího motoru. Oproti klasickým
elektrárnám, kterých teplo vzniklé při výrobě elektrické energie vypouštěno okolí,
využívá kogenerační jednotka teplo vytápění šetří tak palivo finanční prostředky potřebné
na jeho nákup.
Elektrická energie vzniká všech elektrárnách roztočením elektrického generátoru pomocí
turbíny. Tato regulace možná
např. Touto informací může být právě odebíraný výkon veřejné sítě.
Teplo, které spalovacím motoru uvolňuje, prostřednictvím chlazení motoru, oleje a
spalin efektivně využíváno díky tomu účinnost kogeneračních jednotek pohybuje v
rozmezí %. Velká část tepla však není využita bez užitku vypouštěna do
ovzduší. Účinnost výroby tepelných elektrárnách pohybuje kolem 30%, nejmodernější
paroplynové elektrárny pak mají účinnost kolem 50%, ovšem dalším ztrátám výši asi 11%
dochází při transformaci dálkovém přenosu elektrické energie. otáčením krokového motorku. takovém případě hovoří tzv
