Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
29)
Uj C!PmefeJ'i£í2
takže celkové napětí je
Ui Rlj C<Fmet ej<0,2/2
Z naznačených úvah plynou následující závěry pro technickou praxi:
U běžných asynchronních motorů bývá zpravidla časová konstanta,
odpovídající celkovému magnetickému toku stroje, podstatně větší než
časová konstanta, která určena rozptylovým magnetickým tokem:
Ti2 Ta.
Při rovnoměrném zvětšování úhlové rychlosti magnetického pole.28) přejdou tvaru
= yFm sin (cot <pa)
= tFmcos (pp)
Točivé magnetické pole nabývá okamžitě úhlové rychlosti odpovídající
přiloženému napětí, jehož vektor změnil skokem hodnoty
Uj 1i1
u C'Fm coei(w, q’°) (4. konst eí2
Ta složka napětí, jež spotřebuje zrychlení magnetického pole, které
se počátku zkoumaného děje nepohybovalo vůči statoru, podle
vztahu (4.
V důsledku toho lze dobrou přibližností sledovat elektromagnetické
děje uvedené soustavě při respektování primárního obvodu motoru na
základě rovnice
* ui
217
.29)
kde konstanta. Proto můžeme při rozboru činnosti pohonu soustavě střídač +
asynchronní motor rozdělit elektromagnetické děje dvě složky: jedna
příslušná časové konstantě T12 probíhá značně pomaleji než druhá, jejíž
časové změny určuje konstanta Ta. které
mělo počátku přechodného děje jistou velikost, platí
co st.^«o 'Pm sin (Po cos (po
Rovnice (4
