Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
28) přejdou tvaru
= yFm sin (cot <pa)
= tFmcos (pp)
Točivé magnetické pole nabývá okamžitě úhlové rychlosti odpovídající
přiloženému napětí, jehož vektor změnil skokem hodnoty
Uj 1i1
u C'Fm coei(w, q’°) (4.^«o 'Pm sin (Po cos (po
Rovnice (4. Proto můžeme při rozboru činnosti pohonu soustavě střídač +
asynchronní motor rozdělit elektromagnetické děje dvě složky: jedna
příslušná časové konstantě T12 probíhá značně pomaleji než druhá, jejíž
časové změny určuje konstanta Ta. které
mělo počátku přechodného děje jistou velikost, platí
co st.
Při rovnoměrném zvětšování úhlové rychlosti magnetického pole.
V důsledku toho lze dobrou přibližností sledovat elektromagnetické
děje uvedené soustavě při respektování primárního obvodu motoru na
základě rovnice
* ui
217
.29)
Uj C!PmefeJ'i£í2
takže celkové napětí je
Ui Rlj C<Fmet ej<0,2/2
Z naznačených úvah plynou následující závěry pro technickou praxi:
U běžných asynchronních motorů bývá zpravidla časová konstanta,
odpovídající celkovému magnetickému toku stroje, podstatně větší než
časová konstanta, která určena rozptylovým magnetickým tokem:
Ti2 Ta. konst eí2
Ta složka napětí, jež spotřebuje zrychlení magnetického pole, které
se počátku zkoumaného děje nepohybovalo vůči statoru, podle
vztahu (4.29)
kde konstanta
