Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Maximální hodnotu výkonu nacházíme pod A/mm2 při závěrném
napětí vypínací době 1000 |xs, což odpovídá spodní hranici prů
myslových frekvencí.
Tyristory používané průmyslových aplikacích mívají ř/RRM3 3,5 kV
a 300 |ís. Porovnání výhod
tranzistorů tyristorů
pro měniče frekvence
0,2 0,3 0,5 3
^RRM
188
. 100 uveden diagram, který vystihuje závislost měrného vý
konu, spínaného tyristorem, závěrném opakovacím napěti vypínací
době íq. proto nutné použít zvláštní opatření, která komplikují
obvodové schéma měničů.
Obr. Měrný výkon definován jako podíl spínaného výkonu jednotky
plochy křemíkové destičky (kV A/mm2) [37],
Křivky ukazují, měrný výkon tyristorů zvětšuje zvětšením
napětí ř/RRM, ale rychle zmenšuje zvětšením pracovní frekvence
určené vypínací dobou íq.
Při nepřípustných hodnotách di/dt du/dt zmenšuje jejich provozní
spolehlivost. rychlých tyristorů |is t/RRM= 1,2 až
1,5 kV. Uvedené hranice jsou určeny fyzikálními vlastnostmi použitého
výchozího materiálu křemíku zlepšení parametrů tyristorů lze
dosáhnout jednak přechodem větší rozměry krystalů (jejich průměr se
zvětšil 1970 1980), zlepšenou výrobní techno
logií, vydatnějším chlazením lepší vnitřní izolací systému (viz práce [38]). Nejnižší hodnoty měrného výkonu dosahují
při (is napětí 0,5 kV, což méně než tranzistorů, schopných
pracovat frekvencemi kolem 100 kHz.
Nevýhodou tyristorů jejich citlivost časový nárůst napětí proudu.obr. 101