Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
37)
Na konci taktu okamžiku platí
zmax z
Dosadíme-li vztahu (3.37). 77; pro 0
Pro druhý takt, kdy í3, počáteční podmínka uz, Uco U{3),
IK0 Iz, takže
uc [coLIz sin cot —(mz Uc0) cos cuí] TQ
Na konci taktu okamžiku t5, kdy Iz, platí
«c [a>LIz sin mt5 (uz C/(3))]
Pro návrh komutačního obvodu nejdůležitější vztah pro první takt, tj. 80d vztahu (3.
vztah (3. práci [27] uveden postup využívající dvě
pomocné funkce proměnné x-
První funkce g(j) určena podle obr.32), platí tedy
Druhou funkci zavedeme, jestliže vyjádříme energii kondenzátoru, po
třebnou pro vypnutí výkonového tyristoru
(3. Protože jde transcendentní rovnici, nutné použít vhodné
numerické nebo graficko-numerické metody řešení určení prvního
impulsu proudu (obr.Polarita napětí odpovídá polaritě uvedené obr.36) úhlovou frekvenci, dostáváme
w 2c= Ikmax ,kmax
169
. 80d)
