Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
•O
Obr. 47) použijeme souřadnicové roviny, můžeme vyznačit zatěžovací
charakteristiky usměrňovače různých provozních stavech. Přesněji proto tento měnič nazývá dvojkvadrantový rever-
zací napětí.
1.4.3. ednokvadrantový usměrňovač pracuje pouze jednom kvadrantu
roviny t/d(/d), prvním (I): napěti proud jsou stále kladné (pokud
bychom definovali Uá, záporné, pracoval usměrňovač kvadrantu
2. Dvoukvadrantový usměrňovač schopen pracovat dvou kvadrantech
roviny Ud(Id).
135
. Protože směr proudu nemůže vlivem usměrňovacího
účinku tyristorů měnit, kdežto polaritu napětí můžeme ovlivnit změ
nou řídicího úhlu najdeme pracovní body takového měniče kvad
rantech nebo kvadrantu III (podle definice kladného směru
proudu /d). Energie přechází
ze stejnosměrné strany stranu střídavou dochází její rekuperaci,
usměrňovač pracuje jako střídač invertor. Rovina Uó(Id)
III). Jestliže vyznačení všech
možných kombinací výstupního napětí proudu usměrňovače Ud, Iá
(obr. E
Vhodnou volbou velikosti řídicího úhlu můžeme dosáhnout loho,
že změní směr energie procházející usměrňovačem. 47
