Cílem tohoto učebního textu je seznámení čtenářů znalých základů výkonové elektroniky a elektrických pohonů s problematikou konstrukce některých řídicích obvodů a čidel používaných v těchto oborech.
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UVEE - Pavel Vorel, Petr Procházka
Strana 80 z 101
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
7. 7. rozdíl klasického dvoj inného není na
výstupu azena tlumivka. naopak nezbytné, aby vyhlazovací kondenzátor byl umíst n
bezinduk stejnosm rným svorkám sekundárního usm ova tomto kondenzátoru
je innosti konstantní stejnosm rné nap bez možnosti regulace. Rezonan kondenzátor zde chodu nabit ední hodnot
na nap rovné polovin UD, ímž nahrazuje vodní kapacitní . 7.10 Zjednodušené zapojení rezonan ního e
Tranzistory jsou spínány pevnou ídou 0,5 (st ídá horní dolní, viz.11 Náhradní schéma.FEKT Vysokého ení technického Brn
nejpoužívan jší. ídavého
hlediska jedná zkrat, který usm ova transformátor enáší primární
stranu.
+
CF
UOUT
IZ
T1
UD
T3
D1
D3
D5
D7
D6 D8
I2
L1
L2
CR
I1
Obr.
UOUT
p
D1
D3
D2
D4
ud(t)
CR
LR1 R0
=
uR0
(t)
i=
i2
p
Obr. 7.11. Obr.12),
v praxi samoz ejm použitím odskoku. Vlivem popsaného ídavého zkratu figuruje primární stran místo transformátoru
pouze jeho celková rozptylová induk nost epo tená primární stranu (LR1). Lze tedy
nakreslit náhradní schéma podle Obr
