Cílem tohoto učebního textu je seznámení čtenářů znalých základů výkonové elektroniky a elektrických pohonů s problematikou konstrukce některých řídicích obvodů a čidel používaných v těchto oborech.
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UVEE - Pavel Vorel, Petr Procházka
Strana 14 z 101
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
8 Model proudového transformátoru
Z Obr. Sekundární nap itom vzniká zát sledkem „dop edné“ transformace
m eného primárního proudu.9)
U proudového transformátoru primární nap apriori neznáme, zatímco sekundární ano –
nap zatížení odporem bude dáno chodem transformovaného proudu tímto odporem.FEKT Vysokého ení technického Brn
2.2.
Magnetický tok jád každého transfomátoru ímo rný asovému integrálu nap tí
na induk nosti vinutí, jak primárního tak sekundárního (uvažujeme-li ideáln snou
vazmu vinutí tj.8. napájecího) transformátoru.
i1
(t)
L1(1-k2)
u1(t) u2´(t)
i1´(t)
L2
u2
(t)
iµ(t)
RCu2
uz(t) Rz
i2(t)
Obr.1 Princip ležité souvislosti
P analýze proudového transformátoru vycházíme edstavy, transformátor na
primární stran napájen zdroje proudu tedy zdroje velkým (nekone ným) vnit ním
odporem.
( )ti
N
N
ti 1
2
1,
1 (2.
Na základ popsaných skute ností žeme sestavit model proudového transformátoru podle
Obr. k=1):
( Φ+=Φ+=Φ popo dttu
N
dttu
N
2
2
1
1
11
(2.2 Impulsní icí transformátor proudu
2. 2.8 patrné, napájení primárního vinutí proudového zdroje sekundární
vinutí jeví jako zdroj proudu i1´, muž ovšem leží paraleln sekundární induk nost. 2. 2.
Je tedy logické ešit magnetizaci jádra použitím sekundárního nap tí. znamená, transformátoru není tvrd vnucováno primární nap tí
definovaného hu, jak tomu nap ového (resp.10)
Pr chodem výstupního proudu nenulový zat žovací odpor odpor sekundárního
vinutí RCu2) vzniká sekundární induk nosti nenulové sekundární nap u2:
. Primární
nap (teoreticky libovolné) vznikne jako sledek „zp tné“ transformace sekundárního
nap tí