známého převýšení závěsných bodů vypočítáme průhyb nejnižším
bodě vedení podle vzorce
d) Fotografováním, což vhodný způsob zjišťování průhybu při pře
jímacích zkouškách, neboť jím trvale zachytí stav době přejímky. URČOVÁNÍ SMĚRU RYCHLOSTI VĚTRU
Provádí tehdy, jestliže zjistí, vodiče vibrují. Současně fotografuje měřicí tyč známé délky,
postavená ose napínací roviny, nejlépe místě největšího průhybu.
i
(20)
Obr.
Další metody (teodolitem, Kuppersovým přístrojem, srovnávací řetězov-
kou) vyžadují speciální měřicí přístroje jsou proto vhodné zejména pro
měření při napínání vodičů průběhu stavby.). Směr větru určujeme
pomocí kapesní buzoly, rychlost větru měří anemometrem.
Zpravidla fotografuje vzdálenosti rovnající polovině rozpětí, kolmo
na osu souměrnosti. Tečna bodě největšího průhybu musí být rovnoběžná
se spojnicí závěsných bodů.
Známe-li průhyb vodiče, jeho materiál, teplotu rozpětí podpěrných
bodů, můžeme montážních tabulek nebo diagramů určit tah vodiči
a kontrolovat, zda nebude při normou stanovených mezních podmínkách
počasí překročeno přípustné namáhání vodičů, resp. 34.
Vítr musí pozorovat volných prostranstvích, kde jeho proud není
rušen, nejméně nad zemí.
8. Při měření
rychlosti větru třeba aspoň minuty pozorovat jeho účinky volně
rostoucích stromech (topoly, osiky apod. stožárů (viz příklad
na 95).13. Průhyb nižší než dolní závěsný bod
. Směr větru nemůžeme určovat podle tahu
oblaků, protože proudění při zemi výšce mívá různé směry. Zřídkakdy používají při
přejímce, při pravidelných revizích nepřicházejí úvahu
