před vznikem zpětného přeskoku dobrým uzemněním stožárů .
výběhová lana, jsou zemnicí lana montovaná stanic vzdálenosti
600 1000 Protože naše sítě jsou bud kompenzované, nebo izo
lované, není použití zemnicích lan celé délce hospodárné. Toto napětí vytváří nebezpečné
dotykové napětí vodivém stožáru, krokové napětí jeho okolí způ
sobuje zpětné přeskoky stožáru vodiče.
b) zem nění stožárů
Při úderu blesku zemnícího lana nebo stožáru něm vytvoří
tím větší napětí, čím větší zemní odpor. Proto nutné, aby uzemnění
stožáru mělo nejmenší odpor, zejména vedení procházejících
obecně přístupnými frekventovanými místy. Stejně jako hromosvodu jejich účinek
tím větší, čím jsou dokonaleji uzemněna čím jsou umístěna výše, tj. Ochranný úhel zemnícího lana
ochranný úhel menší (20° 15°). str. 9). Zemnícími lany celé délce vedení
se vybavují vedení 110 výše.
statečnou izolací vodičů,
c) před následky zpětného přeskoku jiskřišti (opalovacími rohy
a kruhy),
d) před indukovaným přepětím dostatečnou izolací svodiči přepětí,
a) icí lana
Zemnicí lana umísťují vrcholcích stožárů, (buď jedno nebo více)
podle tvaru stožáru uspořádání vedení. Působí jako hromosvod, tj.
Železobetonové stožáry sítích vvn považují vodivé. 00). síti vn
se železobetonové stožáry uzemňují tím způsobem, dolním konci
připojí konce hlavní výztuže zemní pásek, který podél stožáru vyvede
34
. stíní
fázové vodiče před přímými údery blesku přispívají snížení induko
vaných přepětí velkých hodnot.
ochranný úhel menší (obr.
Z hlediska dotykového krokového napětí záleží též druhu, tvaru
a uspořádání zemniěe (viz též obr. Čím provozní napětí vyšší, tím volí
A-
/ \
/ \
/ \
\
Obr. Největší přípustné hodnoty
jsou uvedeny ČSN 3300 (1984). vedení někdy používají tzv
