Takový výboj přestane okamžiku, kdy přestane ionizační činidlo působit. Nás zde bude zajímat jejich vznik závislosti vlastnostech
vzduchu, němž zařízení vysokých velmi vysokých napětí tyto
výboje tvoří.
Hustota vzduchu všeobecně ten vliv, klesající hustotou vzduchu
klesají napětí potřebná vzniku jednotlivých druhů samostatných
bojů.aritmetický průměr.
Teplota ovlivňuje přeskokové napětí tak, stoupající teplotou pře
skokové napětí klesá.
ČSN 6845 předepisuje, aby dodaný olej měl elektrickou pevnost alesP°ň
9 kV/cm, vysušení zahřátím teplotu 105 dobu min musí
jeho elektrická pevnost stoupnout nejméně 205 kV/cm. Pro běžná měření lze použít pojízdného zkušebního
zařízení voltmetrem třídě přesnosti 2,5, případě pochybnosti výsledku
je nutno zkoušku opakovat laboratoři voltmetrem třídě přesnosti 1.
ionizační činidlo. Takovému výboji říkáme samostatný. Ionizačním činidlem může být například proud elektronů
vystupující žhavené katody, může být ozařování výbojového pro
storu rentgenovými paprsky, ozařování katody ultrafialovými paprsky atd. stoupající teplotou vzduchu klesá jeho hustota,
čímž tento případ převádí případ předcházející, tj. PLYNNÉ IZOLANTY ELEKTRICKÉM POLI
Výboje plynných izolantech můžeme dělit samostatné nesamo
statné, podle toho, zda vznik výboje vázán nějaké vnější tzv. nejprve neviditelný,
tzv.KOH/g.KOH/g obsah usazenin smí činit nejvýše
0,05 Překročí-li tyto hodnoty, nutno olej vyměnit.
3. závislost vzniku
29
. stárnutí provozu smí být číslo
kyselosti nejvíce 0,035 mg. Elek
trický výboj může vzniknout udržet případě, ionizační činidlo
nepůsobí. Protože hustota nadmořskou výškou klesá, mnohé normy přede
pisují pro zařízení 1000 nadmořské výšky jiné hodnoty než pro zařízení
užívané vyšších polohách.).
Protože průrazné napětí není úměrné doskoku, přepočítává podle vzorce
Č7p 3,67 (kV) (3)
kde aritmetický průměr napětí, při nichž popsaném zkušebním
jiskřišti nastal průraz (kV).
Kyselost oleje zjišťuje laboratořích chemickou cestou smí dodaného
oleje být nejvíce 0,05 mg.4. Přeskokové napětí vzduchu mění jeho hustotou přibližně
lineárně. Využívá zejména přístrojové technice
(vakuometry, indikátory radioaktivního zařízení, usměrňovače atd. Jejich vzhled vznik popsán začátku
této kapitoly.
Nazývá proto nesamostatný. temný výboj, doutnávý výboj, koróna, trsový výboj, jiskrový výboj
a konečně výboj obloukový
