izolační pevnost.
Kdyby dokonalý izolant tvořil dielektrikum kondenzátoru, nějž je
přiloženo střídavé napětí, předbíhal kapacitní proud procházející kon-
denzátorem napětí přesně 90°.poli vznikají vlivem nesourodosti izolantu ještě další ztráty. Pro praktické výpočty výhodnější udávat tzv, ztrátový činitel,
což (5. ztrátový úhel (obr.
Průraz způsobený výboji dutinách dielektrika vzniká nej častěji izolaci
vodičů vinutích, kabelech, kondenzátorech apod. běžných izolantů řádově 10-2 10~4. odvádění tepla při všeobecně malé tepel
né vodivosti izolantu třeba značného spádu teploty, proto již malé
ztráty vedou brzy značnému zvýšení teploty uvnitř izolantu. průrazu izolantu může dojít
několika způsoby:
čistě elektrický průraz izolantu nastává zpravidla při rázovém namáhání,
a velmi krátkém čase (10~8 s).
U běžných izolantů bývá nejvýše několik stupňů, zpravidla desítky minut
i méně. Tento jev pak postupuje, aniž nastavila tepelná rovnováha
až průrazu. průrazu dojde tehdy, nestačí-li dielektrickými ztrátami
vznikající teplo vyzářit okolí. těchto izolacích
27
.
Tepelný průraz nastává při pozvolném zvyšování napětí přiloženého na
elektrody.
U izolantů při praktickém využití požadována jistá spolehlivost, že
nedojde průrazu, tzv. tepelnému průrazu zpravidla dochází
v průběhu zkoušky izolační pevnosti při pozvolném zvyšování napětí při
loženého izolant. 6). Fázorový diagram proudů dielektriku
7C kapacitní proud, absorpční proud,
/ vodivostní proud, střídavý proud
procházející dielektrikem, ztrátový úhel
izolant propouští malý ztrátový proud, skutečný úhel mezi proudem
a napětím kondenzátoru menší než 90° tzv. stou
pající teplotou rostou dielektrické ztráty, jsou opět proměňovány
v teplo. elektronický pochod, před nímž
se izolant nestačí zahřát procházejícím proudem. Všechny tyto
ztráty dohromady nazývají dielektrické ztráty. Poněvadž, jak bylo uvedeno, skutečný
Obr. Průraz nastane proto, materiál účinkem teploty rozkládá
a jeho čistě elektrická pevnost klesá
