Tento jev pak postupuje, aniž nastavila tepelná rovnováha
až průrazu. odvádění tepla při všeobecně malé tepel
né vodivosti izolantu třeba značného spádu teploty, proto již malé
ztráty vedou brzy značnému zvýšení teploty uvnitř izolantu. tepelnému průrazu zpravidla dochází
v průběhu zkoušky izolační pevnosti při pozvolném zvyšování napětí při
loženého izolant. izolační pevnost. Průraz nastane proto, materiál účinkem teploty rozkládá
a jeho čistě elektrická pevnost klesá. Pro praktické výpočty výhodnější udávat tzv, ztrátový činitel,
což (5. průrazu dojde tehdy, nestačí-li dielektrickými ztrátami
vznikající teplo vyzářit okolí.poli vznikají vlivem nesourodosti izolantu ještě další ztráty. elektronický pochod, před nímž
se izolant nestačí zahřát procházejícím proudem.
Průraz způsobený výboji dutinách dielektrika vzniká nej častěji izolaci
vodičů vinutích, kabelech, kondenzátorech apod.
U izolantů při praktickém využití požadována jistá spolehlivost, že
nedojde průrazu, tzv. 6). běžných izolantů řádově 10-2 10~4. stou
pající teplotou rostou dielektrické ztráty, jsou opět proměňovány
v teplo. těchto izolacích
27
. průrazu izolantu může dojít
několika způsoby:
čistě elektrický průraz izolantu nastává zpravidla při rázovém namáhání,
a velmi krátkém čase (10~8 s). Fázorový diagram proudů dielektriku
7C kapacitní proud, absorpční proud,
/ vodivostní proud, střídavý proud
procházející dielektrikem, ztrátový úhel
izolant propouští malý ztrátový proud, skutečný úhel mezi proudem
a napětím kondenzátoru menší než 90° tzv. ztrátový úhel (obr.
U běžných izolantů bývá nejvýše několik stupňů, zpravidla desítky minut
i méně.
Tepelný průraz nastává při pozvolném zvyšování napětí přiloženého na
elektrody. Všechny tyto
ztráty dohromady nazývají dielektrické ztráty. Poněvadž, jak bylo uvedeno, skutečný
Obr.
Kdyby dokonalý izolant tvořil dielektrikum kondenzátoru, nějž je
přiloženo střídavé napětí, předbíhal kapacitní proud procházející kon-
denzátorem napětí přesně 90°
