U běžných izolantů bývá nejvýše několik stupňů, zpravidla desítky minut
i méně. běžných izolantů řádově 10-2 10~4. Pro praktické výpočty výhodnější udávat tzv, ztrátový činitel,
což (5.
Tepelný průraz nastává při pozvolném zvyšování napětí přiloženého na
elektrody. elektronický pochod, před nímž
se izolant nestačí zahřát procházejícím proudem. průrazu izolantu může dojít
několika způsoby:
čistě elektrický průraz izolantu nastává zpravidla při rázovém namáhání,
a velmi krátkém čase (10~8 s). tepelnému průrazu zpravidla dochází
v průběhu zkoušky izolační pevnosti při pozvolném zvyšování napětí při
loženého izolant.
Průraz způsobený výboji dutinách dielektrika vzniká nej častěji izolaci
vodičů vinutích, kabelech, kondenzátorech apod. Tento jev pak postupuje, aniž nastavila tepelná rovnováha
až průrazu.
U izolantů při praktickém využití požadována jistá spolehlivost, že
nedojde průrazu, tzv. průrazu dojde tehdy, nestačí-li dielektrickými ztrátami
vznikající teplo vyzářit okolí. Poněvadž, jak bylo uvedeno, skutečný
Obr. 6). izolační pevnost.poli vznikají vlivem nesourodosti izolantu ještě další ztráty. ztrátový úhel (obr. těchto izolacích
27
. Průraz nastane proto, materiál účinkem teploty rozkládá
a jeho čistě elektrická pevnost klesá. stou
pající teplotou rostou dielektrické ztráty, jsou opět proměňovány
v teplo.
Kdyby dokonalý izolant tvořil dielektrikum kondenzátoru, nějž je
přiloženo střídavé napětí, předbíhal kapacitní proud procházející kon-
denzátorem napětí přesně 90°. odvádění tepla při všeobecně malé tepel
né vodivosti izolantu třeba značného spádu teploty, proto již malé
ztráty vedou brzy značnému zvýšení teploty uvnitř izolantu. Fázorový diagram proudů dielektriku
7C kapacitní proud, absorpční proud,
/ vodivostní proud, střídavý proud
procházející dielektrikem, ztrátový úhel
izolant propouští malý ztrátový proud, skutečný úhel mezi proudem
a napětím kondenzátoru menší než 90° tzv. Všechny tyto
ztráty dohromady nazývají dielektrické ztráty
