Všechny tyto
ztráty dohromady nazývají dielektrické ztráty. tepelnému průrazu zpravidla dochází
v průběhu zkoušky izolační pevnosti při pozvolném zvyšování napětí při
loženého izolant.poli vznikají vlivem nesourodosti izolantu ještě další ztráty. 6). stou
pající teplotou rostou dielektrické ztráty, jsou opět proměňovány
v teplo.
U běžných izolantů bývá nejvýše několik stupňů, zpravidla desítky minut
i méně. ztrátový úhel (obr. těchto izolacích
27
.
Kdyby dokonalý izolant tvořil dielektrikum kondenzátoru, nějž je
přiloženo střídavé napětí, předbíhal kapacitní proud procházející kon-
denzátorem napětí přesně 90°. Tento jev pak postupuje, aniž nastavila tepelná rovnováha
až průrazu. Fázorový diagram proudů dielektriku
7C kapacitní proud, absorpční proud,
/ vodivostní proud, střídavý proud
procházející dielektrikem, ztrátový úhel
izolant propouští malý ztrátový proud, skutečný úhel mezi proudem
a napětím kondenzátoru menší než 90° tzv.
Tepelný průraz nastává při pozvolném zvyšování napětí přiloženého na
elektrody.
Průraz způsobený výboji dutinách dielektrika vzniká nej častěji izolaci
vodičů vinutích, kabelech, kondenzátorech apod. Pro praktické výpočty výhodnější udávat tzv, ztrátový činitel,
což (5. průrazu izolantu může dojít
několika způsoby:
čistě elektrický průraz izolantu nastává zpravidla při rázovém namáhání,
a velmi krátkém čase (10~8 s). Poněvadž, jak bylo uvedeno, skutečný
Obr. průrazu dojde tehdy, nestačí-li dielektrickými ztrátami
vznikající teplo vyzářit okolí. elektronický pochod, před nímž
se izolant nestačí zahřát procházejícím proudem. Průraz nastane proto, materiál účinkem teploty rozkládá
a jeho čistě elektrická pevnost klesá.
U izolantů při praktickém využití požadována jistá spolehlivost, že
nedojde průrazu, tzv. izolační pevnost. běžných izolantů řádově 10-2 10~4. odvádění tepla při všeobecně malé tepel
né vodivosti izolantu třeba značného spádu teploty, proto již malé
ztráty vedou brzy značnému zvýšení teploty uvnitř izolantu
