poli vznikají vlivem nesourodosti izolantu ještě další ztráty.
Kdyby dokonalý izolant tvořil dielektrikum kondenzátoru, nějž je
přiloženo střídavé napětí, předbíhal kapacitní proud procházející kon-
denzátorem napětí přesně 90°. izolační pevnost. Průraz nastane proto, materiál účinkem teploty rozkládá
a jeho čistě elektrická pevnost klesá. běžných izolantů řádově 10-2 10~4. ztrátový úhel (obr. stou
pající teplotou rostou dielektrické ztráty, jsou opět proměňovány
v teplo. Pro praktické výpočty výhodnější udávat tzv, ztrátový činitel,
což (5. Poněvadž, jak bylo uvedeno, skutečný
Obr.
Průraz způsobený výboji dutinách dielektrika vzniká nej častěji izolaci
vodičů vinutích, kabelech, kondenzátorech apod. Všechny tyto
ztráty dohromady nazývají dielektrické ztráty. Tento jev pak postupuje, aniž nastavila tepelná rovnováha
až průrazu.
Tepelný průraz nastává při pozvolném zvyšování napětí přiloženého na
elektrody. Fázorový diagram proudů dielektriku
7C kapacitní proud, absorpční proud,
/ vodivostní proud, střídavý proud
procházející dielektrikem, ztrátový úhel
izolant propouští malý ztrátový proud, skutečný úhel mezi proudem
a napětím kondenzátoru menší než 90° tzv. tepelnému průrazu zpravidla dochází
v průběhu zkoušky izolační pevnosti při pozvolném zvyšování napětí při
loženého izolant. průrazu dojde tehdy, nestačí-li dielektrickými ztrátami
vznikající teplo vyzářit okolí. průrazu izolantu může dojít
několika způsoby:
čistě elektrický průraz izolantu nastává zpravidla při rázovém namáhání,
a velmi krátkém čase (10~8 s). odvádění tepla při všeobecně malé tepel
né vodivosti izolantu třeba značného spádu teploty, proto již malé
ztráty vedou brzy značnému zvýšení teploty uvnitř izolantu. 6).
U běžných izolantů bývá nejvýše několik stupňů, zpravidla desítky minut
i méně. těchto izolacích
27
.
U izolantů při praktickém využití požadována jistá spolehlivost, že
nedojde průrazu, tzv. elektronický pochod, před nímž
se izolant nestačí zahřát procházejícím proudem
