Poněvadž, jak bylo uvedeno, skutečný
Obr. odvádění tepla při všeobecně malé tepel
né vodivosti izolantu třeba značného spádu teploty, proto již malé
ztráty vedou brzy značnému zvýšení teploty uvnitř izolantu.
Průraz způsobený výboji dutinách dielektrika vzniká nej častěji izolaci
vodičů vinutích, kabelech, kondenzátorech apod.
U izolantů při praktickém využití požadována jistá spolehlivost, že
nedojde průrazu, tzv. stou
pající teplotou rostou dielektrické ztráty, jsou opět proměňovány
v teplo.poli vznikají vlivem nesourodosti izolantu ještě další ztráty. běžných izolantů řádově 10-2 10~4.
U běžných izolantů bývá nejvýše několik stupňů, zpravidla desítky minut
i méně.
Tepelný průraz nastává při pozvolném zvyšování napětí přiloženého na
elektrody. Všechny tyto
ztráty dohromady nazývají dielektrické ztráty. elektronický pochod, před nímž
se izolant nestačí zahřát procházejícím proudem. 6). Tento jev pak postupuje, aniž nastavila tepelná rovnováha
až průrazu. těchto izolacích
27
. Pro praktické výpočty výhodnější udávat tzv, ztrátový činitel,
což (5. průrazu izolantu může dojít
několika způsoby:
čistě elektrický průraz izolantu nastává zpravidla při rázovém namáhání,
a velmi krátkém čase (10~8 s). průrazu dojde tehdy, nestačí-li dielektrickými ztrátami
vznikající teplo vyzářit okolí. tepelnému průrazu zpravidla dochází
v průběhu zkoušky izolační pevnosti při pozvolném zvyšování napětí při
loženého izolant. Fázorový diagram proudů dielektriku
7C kapacitní proud, absorpční proud,
/ vodivostní proud, střídavý proud
procházející dielektrikem, ztrátový úhel
izolant propouští malý ztrátový proud, skutečný úhel mezi proudem
a napětím kondenzátoru menší než 90° tzv. izolační pevnost.
Kdyby dokonalý izolant tvořil dielektrikum kondenzátoru, nějž je
přiloženo střídavé napětí, předbíhal kapacitní proud procházející kon-
denzátorem napětí přesně 90°. ztrátový úhel (obr. Průraz nastane proto, materiál účinkem teploty rozkládá
a jeho čistě elektrická pevnost klesá