U izolantů při praktickém využití požadována jistá spolehlivost, že
nedojde průrazu, tzv. izolační pevnost. odvádění tepla při všeobecně malé tepel
né vodivosti izolantu třeba značného spádu teploty, proto již malé
ztráty vedou brzy značnému zvýšení teploty uvnitř izolantu. Tento jev pak postupuje, aniž nastavila tepelná rovnováha
až průrazu. průrazu izolantu může dojít
několika způsoby:
čistě elektrický průraz izolantu nastává zpravidla při rázovém namáhání,
a velmi krátkém čase (10~8 s). Fázorový diagram proudů dielektriku
7C kapacitní proud, absorpční proud,
/ vodivostní proud, střídavý proud
procházející dielektrikem, ztrátový úhel
izolant propouští malý ztrátový proud, skutečný úhel mezi proudem
a napětím kondenzátoru menší než 90° tzv.poli vznikají vlivem nesourodosti izolantu ještě další ztráty. průrazu dojde tehdy, nestačí-li dielektrickými ztrátami
vznikající teplo vyzářit okolí.
Průraz způsobený výboji dutinách dielektrika vzniká nej častěji izolaci
vodičů vinutích, kabelech, kondenzátorech apod. 6).
Tepelný průraz nastává při pozvolném zvyšování napětí přiloženého na
elektrody. elektronický pochod, před nímž
se izolant nestačí zahřát procházejícím proudem.
U běžných izolantů bývá nejvýše několik stupňů, zpravidla desítky minut
i méně. tepelnému průrazu zpravidla dochází
v průběhu zkoušky izolační pevnosti při pozvolném zvyšování napětí při
loženého izolant.
Kdyby dokonalý izolant tvořil dielektrikum kondenzátoru, nějž je
přiloženo střídavé napětí, předbíhal kapacitní proud procházející kon-
denzátorem napětí přesně 90°. těchto izolacích
27
. ztrátový úhel (obr. Poněvadž, jak bylo uvedeno, skutečný
Obr. stou
pající teplotou rostou dielektrické ztráty, jsou opět proměňovány
v teplo. Pro praktické výpočty výhodnější udávat tzv, ztrátový činitel,
což (5. Průraz nastane proto, materiál účinkem teploty rozkládá
a jeho čistě elektrická pevnost klesá. běžných izolantů řádově 10-2 10~4. Všechny tyto
ztráty dohromady nazývají dielektrické ztráty
