stávají ohnisky malých předběžných
nestabilních výbojů. Při koróně slyšet charakteristické šumění
a praskání. Kolem této viditelné vrstvy přibližně stejně velká neviditelná oblast
vysílající ultrafialově záření.
Při určitém napětí stvol prodlouží úkor větví trsu přeskočí jiskra.Jestliže dále zvyšujeme napětí mezi značně zakřivenými poměrně vzdá
lenými elektrodami, dostoupí intenzita elektrického pole elektrod hodnot
postačujících pro vznik koróny.
S dalším zvyšováním napětí zvětšuje rychle proud světelnost vrstvy,
načež náhle výboj přechází trsový jiskrový. Ustálí-li se, mluvíme sršení. Vzniká především
na hrotech vzniklých buď hrubším opracováním elektrod, nebo prachem. Tento způsob vyvolání jiskry nazýváme statický pře-
sykožfcjPřiložíme-li rázové napětí (obr.
Trsový výboj tvar krátkých fialově svítících větévek; provázen pras
kotem vznikem ozónu. Ten vzniká
Obr. Přiložíme-li elektrody stálé napětí, které
právě ještě stačí přeskok, může být doba přiložení napětí přeskoku
poměrně dlouhá. počáteční stadia koróny mají vliv drobné nerovnosti ne
čistoty povrchu elektrod. Tvar elektrického pole olejové
průchodky 110 kV
. 5), vzniká rázový přeskok.
Jiskrový výboj potřebuje vždy určitý čas svému vytváření, tomu se
říká doba zpoždění výboje. Elektrody při obalí slabě svítící vrst
vou
