Každá provozovna
s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušin musí být opatřena výkonovým
vypínáním umístěným mimo nebezpečí výbušin.
b) Živé části elekrického zařízení dávající popud iniciaci jenom vý
jimečně části, kterých může vzniknout jiskra, oblouk nebo vysoká
povrchová teplota pouze neobvyklých pracovních podmínek (např.
ČSN 2340 (1980) dále obsahuje předpisy pro provedení elektrických
zařízení složitých prostředích, nichž vyskytuje zároveň nebezpečí
požáru nebo výbuchu výbušin nebezpečí výbuchu hořlavých plynů par.
Povrchová teplota elektrických zařízení nesmí překročit
— prostředí třaskavinami teplotu °C,
— prostředí ostatními výbušinami teplotu nižší, než teplota
vzbuchu (rozkladu) výbušiny, nejvýše však teplotu 160 °C.
Při stanovení provedení elektrických zařízení prostředcích VI, V2
a důležité rozlišovat:
a) Živé části dávající popud iniciaci kdykoliv části, kterých
může vzniknout jiskra, oblouk nebo vysoká povrchová teplota obvyklých
pracovních provozních podmínek (např. při
přetížení, uvolnění svorky, přetížení elektromotoru nakrátko, magnetů, ni
koliv však svorkovnice nezajištěná proti samovolnéřnu uvolnění, např. kroužky komutátory elektric
kých strojů, kontakty zásuvek, spínačů, relé stykačů, dále pojistky apod.
201
.). ne
zajištěná svorkovnice motorech). Ochrana neživých části
před nebezpečným dotykovým napětím musí být stejně jako jiných
výbušných prostředích řešena samostatným ochranným vodičem uloženým
ve společném obložení vodiči pracovními.
Protože jde případy značně speciální, odkazujeme čtenáře přímo na
normu.
Provedení elektrických zařízení prostředích nebezpečím požáru nebo
výbuchu výbušin zjednodušeně vystihuje tab.Výbušinářský objekt nesmí být křižován jakýmkoliv elektrickým vede
ním musí být připojen síti zemi uloženým kabelem. 20, níž názorně vidět
stupňování požadavků závislosti růstu nebezpečí
