Revize elektrických zařízení nad 1000 a pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys

Strana 163 z 210

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
celou směnu) poruchovém stavu, — zařízení, nichž jsou úniky hořlavých látek spojeny jejich normální činností. tentýž stupeň nebezpečí výbuchu. c) Přídavné nebezpečné pásmo, jež tvoří prostory výšky 0,25 nad terénem nebo nepropustnou podlahou vzdálenosti nebo m od malého nebo velkého pásma SNV 1. d) Ochranný prostor, který sahá vzdálenosti 1,5 malého nebez­ pečného pásma, velkého nebezpečného pásma SNV nebo do 0,75 přídavného pásma SNV 1. 18. NEBEZPEČNÁ PÁSMA Činitelé určující skupinu nebezpečnosti zařízení ovlivňují nejen pravdě­ podobnost vzniku výbušné směsi, ale rozměry tvar ohroženého prostoru. Norma rozlišuje: a) Malé nebezpečné pásmo, jež tvoří prostory vzdálenosti 1,5 od místa předpokládaného úniku nebezpečné látky nebo zařízení. Například tlak nebezpečné látky rozhoduje tom, jaké vzdálenosti od zařízení může dosáhnout její výron. ČSN 2320 (1981) proto zavádí pojem nebezpečná pásma. relativní hustotě plynů par spolu s jejich teplotou záleží, zda bude unikající nebezpečná látka šířit při zemi nebo bude unikat vzhůru vyplňovat prostor pod stropem místnosti. b) Velké nebezpečné pásmo, které tvoří prostory vzdálenosti od místa předpokládaného úniku nebezpečné látky nebo zařízení.zařízení skupiny anebo II, která nutno technologických důvodů provozovat delší dobu (např. . Má-li zařízení nebezpečnou látkou stanoveno více pásem, pak vnější pásmo vždy nižší stupeň ohrožení než pásmo vnitřní.10. Jsou vy­ mezené prostory obklopující zařízení nebezpečnou látkou. každém pásmu je jen jeden stupeň ohrožení, tj