Odsávací otvory při
tom umísťují při zemi. Častěji užívá větrání podtlakového.
Vnitřní prostory považují větrané, jestliže stavební úpravou
nebo nuceným větráním postaráno dostatečnou trvalou výměnu vzduchu. těchto případech lze
potřebnou výměnu vzduchu zaručit tehdy, uvolňuje-li technologické zařízení
dostatečné množství tepla vytvoření potřebného tlakového spádu.
Pravidlo násobnosti výměny vzduchu hodinu nesmí být ovšem
chápáno dogmaticky. země stropu.
Umělé větrání (ventilátory apod.zachycovat podstropních shora uzavřených prostorách. přístřešek větraný, má-li alespoň dvou protilehlých
stranách větrací otvory umožňující proudění vzduchu. přirozeného, doplněného ex
ponovaných místech ventilátory, fungujícími bud jako větrání podtlakové,
nebo tlakové. nutné uvážit všechny okolnosti větrání, ze
jména větrání přirozené, využívající vztlaku teplejšího vzduchu místnosti
vzhledem chladnějšímu vzduchu venkovnímu.) může být provedeno jako tlakové
(vháněním větracího vzduchu) nebo podtlakové (odsáváním vzduchu vět
rané místnosti). Vzduch odsává
z těch míst, kde může shromažďovat nebezpečná směs. Jde-li těžké
plyny páry.
Často používá větrání smíšeného, tj. Jestliže všakTje
zařízení plyny nebo parami těžšími než vzduch umístěno pod přístřeškem
v koutě budov vyšších.
Potřebný větrací výkon být rozdělen více jednotek, napájených tak,
aby nedocházelo současnému výpadku všech ventilátorů. než přístřešek, nelze provést větrací otvory pro
tilehlých stranách, proto takový prostor považuje nevětraný. Příklad takového výpočtu uveden str.
161
. výpočtem,) při neobvyklých
provozních stavech nemůže vzniknout vnitřním prostoru jako celku
nebezpečná koncentrace. Jesthže výměna vzduchu menší, lze prostor prohlásit vět
raný jedině tehdy, prokáže-li (např. Tlakové větrání musí nasávat vzduch vždy prostoru bez
nebezpečí výbuchu (BNV). Tyto otvory se
umísťují nestejných výškách, tj. při větru proti větracím otvorům.
U lehkých plynů par stačí přirozené větrání, provedené tím způsobem,
že nad zařízením jsou trvale otevřené otvory. Pro akumulátorovnyrie podstatně zjednodušený vypočet
uveden ČSN 2610 (1980).
Ta posuzuje výkonu větracího zařízení obsahu větraného prostoru
(místnosti) tak, určuje, kolikrát hodinu daném prostoru vymění
vzduch. Po
žadovaná výměna vzduchu musí být dodržena nepříznivých povětr
nostních podmínek, např.
Jestliže celé větrání zajišťováno ventilátory, musí být jejich chod
signalizován místa trvalou obsluhou, aby byl chod větrání stále střežen. Velikost těchto otvorů se
určuje výpočtem. 154. Jde-li těžké
plyny páry, musí být větrání vždy podtlakové. větraný bez dalšího průkazu považuje prostor výměnou
vzduchu alespoň šestkrát hodinu zvlášť nebezpečných látek desetkrát
za hodinu
