pravděpodobnost vzniku výbušného
prostředí vliv:
— vybavení dotyčného prostoru trvalou odbornou^kontrolou, buď
osobou, nebo analyzátorem,
— větrání,
— konstrukční provedeni zařízení nebezpečnou látkou,
— tlak nebezpečné látky zařízení,
— teplota nebezpečné látky okolí,
— poměrná hustota plynů par schopných tvořit výbušné směsi,
— způsob zneškodňování úniků,
— umístění zařízení nebezpečnou látkou vzhledem okolí, popř. Vliv dalších vesměs méně podstatných či
nitelů hodnotí pouze volnou úvahou. Přesto nebezpečnou koncentraci považuje směs
hořlavých plynů nebo par obsahující více než polovinu nebezpečné látky
z množství potřebného dosažení dolní meze výbušnosti. PRAVDĚPODOBNOST VÝBUŠNÉHO PROSTŘEDÍ
O HOŘLAVÝCH PLYNŮ PAR
V předchozí kapitole jsme zabývali vznikem výbušných směsí, jejich
vlastnostmi průběhem samotného výbuchu. Pod dolní mezí výbušnosti nemůže směs explodovat
a dokonce ani hořet. kapitoly víme, dvousložková směs výbušná jistém
rozmezí koncentrací.
Cílem práce komise je:
— stanovit stupně nebezpečí výbuchu,
— vymezit velikost tvar prostorů, nichž tyto stupně vyskytují,
— určit třídu výbušnosti skupinu vznícení nebezpečné látky schopné
tvořit výbušnou směs. Vzniká tak určitá
158
. této ěásti věnujeme po
zornost činitelům, které ovlivňují pravděpodobnost, vznikne výbušné pro
středí. Těchto činitelů několik.
Některé těchto činitelů lze vyhovující přesností specifikovat podle
ČSN 2320 (1981) ohodnotit.18.
V definicích stupňů nebezpečí výbuchu užívá pojem nebezpečná kon
centrace. Kromě toho norma vytváří určité
rezervy, aby nedocházelo nečekaným rizikům. další
okolnosti. Aby celé hodnocení bylo
co možná objektivní, doporučuje ČSN 0300 (1980) hodnotit činitele vý
buchu komisionálně
