|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.
Při vyšších úhlech dopadající vlny (obr. 6.21.
Všechny analýzy uvedené této kapitole jsou pouze přibližné. 6.83
Normované bistatické charakteristiky odrazné plochy cíle pro oba případy jsou na
obr.21: Normovaná bistatická charakteristika odrazné plochy cíle pro úhel, pod kterým na
retrodirektivní anténní pole přijímaná vlna dopadá: 60°, 30°. Při výrobě celého retrodirektivního
anténního pole možné očekávat zlepšení charakteristik oproti zde uváděným
průběhům, protože antény které nenacházejí okraji anténní řady mají kolem sebe
větší zemní plochu proto jejich směrové vyzařovací charakteristiky budou více
přibližovat charakteristikám analytického modelu. je
způsobeno zejména konečnou zemní plochou. 6. Celá charakteristika uvažující reálné antény vůči teoretické charakteristice
posunutá.
Nesymetrie směrové vyzařovací charakteristiky pro port rovině patrná
zejména normované monostatické charakteristice odrazné plochy cíle, která na
obr.
ANALYTICKÝ MODEL
REÁLNÁ ANTÉNA
.
a) b)
Obr.21 hlavní
lalok nižší úroveň, než podle analytického modelu projeví relativním zvětšení
bočních nežádoucích laloků, které přibližně směřují směru maxima vyzařovací
charakteristiky flíčkové antény.21 také patrná úhlová odchylka mezi analytickým modelem modelem
uvažujícím reálné antény. Tím dochází jevu
zvanému beam pulling (kapitola 2. 6. Největším zdrojem
odchylky průběhů reálnými anténami průběhů vycházejících analytického
modelu flíčkové antény jsou užší směrové charakteristiky reálných antén. Tato odchylka způsobena velké části nesymetrií směrové
vyzařovací charakteristiky pro port rovině Další příčinou jsou opět užší směrové
charakteristiky reálné antény oproti jejímu analytickému modelu. Oproti teoretickému průběhu jsou patrné vyšší úrovně nežádoucích bočních
laloků.
Z obr. Příčinou zejména to, směrové charakteristiky změřené antény jsou oproti
analytickému modelu užší.22. Celkové posunutí charakteristik však bylo možné kompenzovat natočením
celého retrodirektivního pole prostoru potřebný úhel. 6.5)
