Retrodirektivní anténní pole

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Pavel Šindler

Strana 74 z 118

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
46: Wilkinsonův dělič výkonu Při buzení brány signál dostává brány dvěma cestami: přes rezistor a přes dvojici vedení charakteristickou impedancí Z0T.7. 5.21 potřebný odpor rezistoru 100 .21) 5. 5.20) a zároveň [31] 02ZR (5.46 protifázi brána zůstane nevybuzená. Pokud tato podmínka splněna, sečtou se signály obou cest bodě (obr. Této hodnotě odpovídá podle vztahu 5. Pro zjednodušení možné uvažovat, rezistor ideální prvek soustředěnými parametry fáze signálu při průchodu tímto prvkem nezmění.1 Návrh GHz Wilkinsonova děliče výkonu Ze vztahu 5. Ze vztahu 5.13 délka vlny vedení mmg 24,31=λ Délka čtvrtvlnného vedení tedy bude mml 9,3= . Z podmínky, všechny brány jsou impedančně přizpůsobené možné určit charakteristickou impedanci vedení Z0T odpor rezistoru Musí platit [31]: 00 2ZZ (5. Použitý rezistor . Délku vedení možné považovat spíše orientační hodnotu. Aby brána nebyla vybuzená, musí být celková délka obou vedení charakteristickou impedancí Z0T rovna λg/2, kde délka vlny na vedení charakteristickou impedancí Z0T.6 byla určena relativní efektivní permitivita toho vedení jako 2,557.61 Obr. Vedení Z0T představují tedy čtvrtvlnné transformátory.20 možné určit charakteristickou impedanci čtvrtvlnného transformátoru jako Z0T 70,7 Podle vztahu 5