|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.
Délku vedení možné považovat spíše orientační hodnotu.20 možné určit charakteristickou impedanci čtvrtvlnného transformátoru
jako Z0T 70,7 Podle vztahu 5.7.6 byla určena relativní efektivní permitivita toho vedení jako 2,557.21)
5.46 protifázi brána zůstane nevybuzená. Pro zjednodušení možné
uvažovat, rezistor ideální prvek soustředěnými parametry fáze signálu při
průchodu tímto prvkem nezmění.1 Návrh GHz Wilkinsonova děliče výkonu
Ze vztahu 5.
Ze vztahu 5.
Z podmínky, všechny brány jsou impedančně přizpůsobené možné určit
charakteristickou impedanci vedení Z0T odpor rezistoru Musí platit [31]:
00 2ZZ (5.13 délka vlny vedení mmg 24,31=λ Délka
čtvrtvlnného vedení tedy bude mml 9,3= . 5. 5.
Vedení Z0T představují tedy čtvrtvlnné transformátory.
Této hodnotě odpovídá podle vztahu 5.46: Wilkinsonův dělič výkonu
Při buzení brány signál dostává brány dvěma cestami: přes rezistor a
přes dvojici vedení charakteristickou impedancí Z0T.61
Obr.21 potřebný odpor rezistoru 100 . Pokud tato podmínka splněna, sečtou se
signály obou cest bodě (obr. Použitý rezistor
.20)
a zároveň [31]
02ZR (5. Aby brána nebyla vybuzená, musí být celková délka
obou vedení charakteristickou impedancí Z0T rovna λg/2, kde délka vlny na
vedení charakteristickou impedancí Z0T
