|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.
40
5. Pro oddělení
stejnosměrného napájecího zdroje vysokofrekvenčního signálu byla použita
jednoduchá struktura ideálního kapacitoru induktoru (obr. 5. 5.
U nelineárního modelu byly připojeny zdroje stejnosměrného napětí, tak aby byl
nastaven stejný pracovní bod jako linearizovaného tranzistoru.3 Ověření vysokofrekvenčních vlastností nelineárního modelu
Aby bylo možné nelineární model tranzistoru použít pro návrh analýzu navrhovaného
směšovače jet potřeba také ověřit jestli dostatečně přesný hlediska
vysokofrekvenčních vlastností.20). 5. Obvod obr.3. Simulacemi bylo
ověřeno, tato struktura nemá pro kmitočty nad GHz výrazný vliv kmitočtové
charakteristiky. jsou zde pouze kvůli tomu, aby zde nevznikala smyčka s
nulovým odporem, která znemožňovala analýzu.
Pro ověření vysokofrekvenčních vlastností byl vybrán linearizovaný model
zveřejněný výrobcem pro pracovní bod VDS mA.20: Zapojení pro testování vysokofrekvenčních vlastností nelineárního modelu
Stejná struktura ideálního kapacitou induktoru byla připojena vstup.20 mezi vývody source zemí připojeny rezistory s
velmi malým odporem.
Obr. Tyto odpory byly později
přidány modelu pouzdra tranzistoru. tomu slouží porovnání kmitočtových průběhů
rozptylových parametrů nelineárního modelu parametry konkrétního tranzistoru
zjištěnými měřením, nebo parametry linearizovaného modelu zveřejněného výrobcem
tohoto tranzistoru (ty jsou také získány měřením). Ten nejblíže
uvažovanému pracovnímu bodu funkci směšovače
