Retrodirektivní anténní pole

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Pavel Šindler

Strana 47 z 118

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. U antén elektromagnetickou vazbou často umisťují napájecí vedení spodní substrát vyšší permitivitou vlastní zářič pak horní substrát nižší permitivitou. Dále analýza pokračovala vytvořením modelu jednovrstvém substrátu, který sestával z napájecích vedení dvojbranu kterého byly importovány rozptylové parametry získané předchozí simulací.15) Tato hodnota velmi dobrá. Vzhled tohoto modelu obr. zúžení vedení mělo docházet hraně přechodu jednovrstvého substrátu dvouvrstvý. Tento model však nemůže přesně postihnout přechod jednovrstvého dvojvrstvý substrát a navíc stále pracuje nekonečně velkou zemní rovinou.3 tedy možné ponechat konstantní šířku vedení 1,78mm (odpovídající šířce vedení charakteristickou impedancí 50,0 jednovrstvém substrátu).34 bylo dokonale přizpůsobené anténě navržené kapitole 5. Obvykle se používá konstantní šířka napájecího vedení. Pokud požadujeme, aby charakteristická impedance vedení nacházejícího mezi dvěma vrstvami substrátu byla opět přibližně potřeba snížit šířku toho vedení hodnotu 1,53 mm. 5. Protože však program Ansoft Designer pracuje pouze nekonečně velkými zemními plochami substráty byla anténa zvlášť simulována pro dvouvrstvý substrát vhodně zvolenou délkou napájecích vedení a rozptylové parametry vztažené vstupním portům byly exportovány. [24].13.10.2. není příliš výhodné, pokud předpokládá například nalezení optimálního přizpůsobení antény posunem horního substrátu s vlastním zářičem vzhledem spodnímu substrátu napájecím vedeními. V tomto případě rozdíl mezi impedancemi vedení zakrytého horním substrátem a nezakrytého byl ještě menší než předchozím případě. Pokud tuto soustavu připojíme vedení s charakteristickou impedancí Z0V které buzeno zdroje taktéž impedancí ZS bude dosaženo přizpůsobení dB ZZ ZZ dBs OVZ OVZ 6,27 5046 5046 log20log20)(11 −=      + − ⋅=        + − ⋅= (5.3 bude vstupní impedance antény tímto napájecím vedením (vztaženo bodu přechodu z jednovrstvého substrátu dvouvrstvý). Výsledky této simulace byly uvedeny obr. Horní substrát tomto případě měl být přesně pevně umístěn. Proto byl vytvořen numerický model programu CST Microwave Studio. Jako příklad možné úvést např. antény elektromagnetickou vazbou kapitoly 5. V programu Ansoft designer bylo simulováno přizpůsobení celé antény včetně přechodu jednovrstvého dvouvrstvý substrát. 5.