|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.
[24]. Horní substrát tomto případě
měl být přesně pevně umístěn. Protože však program Ansoft
Designer pracuje pouze nekonečně velkými zemními plochami substráty byla anténa
zvlášť simulována pro dvouvrstvý substrát vhodně zvolenou délkou napájecích vedení
a rozptylové parametry vztažené vstupním portům byly exportovány. Proto byl vytvořen numerický
model programu CST Microwave Studio.34
bylo dokonale přizpůsobené anténě navržené kapitole 5.
V tomto případě rozdíl mezi impedancemi vedení zakrytého horním substrátem a
nezakrytého byl ještě menší než předchozím případě. antény elektromagnetickou vazbou kapitoly
5.10.3 tedy možné ponechat konstantní šířku vedení 1,78mm (odpovídající šířce
vedení charakteristickou impedancí 50,0 jednovrstvém substrátu).
V programu Ansoft designer bylo simulováno přizpůsobení celé antény včetně
přechodu jednovrstvého dvouvrstvý substrát.
Pokud požadujeme, aby charakteristická impedance vedení nacházejícího mezi
dvěma vrstvami substrátu byla opět přibližně potřeba snížit šířku toho
vedení hodnotu 1,53 mm. není příliš výhodné, pokud předpokládá
například nalezení optimálního přizpůsobení antény posunem horního substrátu
s vlastním zářičem vzhledem spodnímu substrátu napájecím vedeními.
.2. Obvykle se
používá konstantní šířka napájecího vedení. Výsledky této simulace byly uvedeny obr. 5.15)
Tato hodnota velmi dobrá. 5.
U antén elektromagnetickou vazbou často umisťují napájecí vedení spodní
substrát vyšší permitivitou vlastní zářič pak horní substrát nižší permitivitou. Dále analýza
pokračovala vytvořením modelu jednovrstvém substrátu, který sestával
z napájecích vedení dvojbranu kterého byly importovány rozptylové parametry
získané předchozí simulací. Pokud tuto soustavu připojíme vedení
s charakteristickou impedancí Z0V které buzeno zdroje taktéž impedancí
ZS bude dosaženo přizpůsobení
dB
ZZ
ZZ
dBs
OVZ
OVZ
6,27
5046
5046
log20log20)(11 −=
+
−
⋅=
+
−
⋅= (5. Jako příklad možné úvést např.
Vzhled tohoto modelu obr.2.3 bude vstupní
impedance antény tímto napájecím vedením (vztaženo bodu přechodu
z jednovrstvého substrátu dvouvrstvý).13. zúžení vedení mělo docházet hraně
přechodu jednovrstvého substrátu dvouvrstvý. Tento
model však nemůže přesně postihnout přechod jednovrstvého dvojvrstvý substrát a
navíc stále pracuje nekonečně velkou zemní rovinou
