|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.
Při kmitočtu vstupního signálu
GHzfin bývá rozdíl kmitočtů pouze cca MHz. 5. Viz. Obvykle uvádí, přijímanou vysílanou vlnu nelze oddělit pomocí
kmitočtových filtrů, protože oba kmitočty jsou totožné, nebo pouze mírně odlišné.
.
Většina dříve publikovaných retrodirektivních polí využívá pouze minimální
kmitočtový offset mezi vysílanou přijímanou vlnou. hodnotu BPE mají vliv další jevy, které jsou popsány [21].
Parametry anténního pole tvořeného flíčkovými anténami zjištěné pomocí
programu MATLAB jsou:
délka flíčkové antény: 14,2 mm
šířka flíčkové antény: mm
vzdálenost mezi středy sousedních antén: mm
Pro další návrh budoucí realizaci byla zvolena struktura retrodirektivního
anténního pole skládající čtyř elementů, nichž jeden obr.6: Bloková struktura jednoho elementu anténního pole
Tato struktura používá pro každou anténu otáčení fáze pouze jeden směšovač,
čímž liší většiny dříve publikovaných retrodirektivních polí, které obvykle
z důvodu blízkosti kmitočtů fRF fIF využívají vyvážené struktury dvěma směšovači. 5. Při použití kmitočtů frf 6,25 GHz a
fif 5,75 GHz dochází zlepšení charakteristik (kompenzaci beam pullingu
způsobeného použitím flíčkových antén) tento relativně velký rozdíl kmitočtů bylo
možné využít kmitočtovému oddělení přijímané vysílané vlny pomocí
kmitočtových filtrů, což současně použitím opačné polarizace pro vysílanou a
přijímanou vlnu mělo zajistit dostatečné oddělení přijímané vysílané vlny. Proto dá
předpokládat, skutečnosti bude mít průběh poněkud odlišné hodnoty. 5. příklad [16],
[17].26
K návrhu však byl použit analytický model flíčkové antény, který není příliš
přesný.
Signál jediného lokálního oscilátoru bude rozdělen pomocí Wilkinsonových
děličů výkonu přiveden jednotlivým elementům. dalším textu bude popsán návrh
jednotlivých částí retrodirektivního pole podle obr. Důležitým
závěrem však je, kmitočtový rozdíl mezi vlnou vysílanou přijímanou
retrodirektivním anténním polem může dosahovat značně velkých hodnot, aniž to
mělo nepříznivý vliv výsledné charakteristiky.
Obr.6 Wilkinsonova děliče výkonu.6
