|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.
Potřebný kmitočet vlny
vysílané retrodirektivním anténním polem bude
GHzff
out
in
rfif 69,5
66sin
60sin
6
sin
sin
=
°
°
⋅=
Θ
Θ
⋅= (5.1)
Podobně pro °=Θ 30in dostáváme hodnotu
.24
Na obr.
Obr. 5.4: Charakteristiky RCS pole tvořeného flíčkovými anténami opačnou polarizací pro
vysílanou přijímanou vlnu
Z bistatických charakteristik patrné, vlivem neideálních antén dochází tzv.4 znázorněna stejná situace jako předchozím případě, ale jako
elementární anténa použita flíčková anténa pro vysílání příjem využívá opačná
polarizace. 5.12. Pro určení vhodného kmitočtu fout při °=Θ 60in je
možné použít vzorec 2.
beam pullingu (viz. kapitola 2. Úhel outΘ byl zvolen 66° (tedy aby docházelo přibližně
k opačné chybě, než chyba způsobená beam pullingem). pro Φrf 30° bylo zjištěno 28°.
V kapitole 2. Maximální
hodnoty bistatické charakteristiky RCS dosaženo pro 54° (místo požadovaných
Φ 60°) tedy hodnota BPE 6°.6 bylo vysvětleno, vlivem odlišného kmitočtu pro přijímanou a
vysílanou vlnu dochází také chybě BPE. kapitola 2. Podobně např. Použitím vhodných kmitočtů možné beam
pulling částečně kompenzovat.5) vzniku chyby BPE (viz.6)
