Retrodirektivní anténní pole

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Pavel Šindler

Strana 24 z 118

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
5 Beam pulling Reálné retrodirektivní pole není tvořeno izotropními zářiči, ale zářiči vyšším ziskem, což tomto případě nežádoucí.11 Význam všech veličin stejný jako předchozích dvou rovnicích. Proto většinou používá vzdálenost λ/2, pokud umožňují rozměry antén pomocných obvodů (zejména napájecího vedení). 2. Pro jsou směrové charakteristice difrakční smyčky vždy (pro všechny úhly hlavního laloku vysílané vlny). Tento úhel dán vztahem [6]       −=Φ 1arccos d λ , (2. Pokud anténní pole tvořeno izotropními zářiči, lze určit úhel, pod kterým vyzařován hlavní lalok, při kterém právě velikost nežádoucího laloku (difrakční smyčky) dosáhne shodné velikosti jako má tento hlavní lalok. Nežádoucí lalok ovšem neobjeví náhle, ale postupně narůstá. znamená, hlavní lalok retrodirektivního pole bistatické RCS charakteristice nesměřuje směru, kterého byla přijata elektromagnetická vlna, ale směřuje blíže rovině kolmé spojnici jednotlivých zářičů. 2. Tyto nežádoucí hlavní laloky nazývají difrakční smyčky angloamerické literatuře grating lobes). Velikost této odchylky značí jako BPE (beam-pointing error). Proto použitelný úhlový rozsah ještě menší. Počet difrakčních smyček závisí úhlu, pod kterým je vyzařován hlavní lalok případě retrodirektivního anténního pole současně úhel pod kterým anténní pole dopadá přijímaná vlna). Podrobně vznik difrakčních smyček vysvětlen [5]. výsledného retrodirektivního pole tím snižuje úhel pro který monostatická charakteristika RCS neklesá pod také dochází tzv. . Pokud vzdálenost jednotlivých zářičů λ/2, objevují směrové vyzařovací charakteristice (nežádoucí) vícenásobné hlavní laloky, které omezují úhel kterém plní anténní pole správnou funkci. Určení optimální vzdálenosti d: Zvětšování vzdálenosti mezi anténami následek vyšší zisk anténního pole a užší hlavní lalok, ale pokud λ/2 objevují směrové charakteristice difrakční smyčky.4 Difrakční smyčky Jedná nežádoucí jev, který vyskytuje všech fázovaných anténních řad polí.11) kde úhel měřen roviny které leží anténního pole, vzdálenost mezi sousedními anténami vlnová délka elektromagnetické vlny. beam pulling efektu