|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.
2. 2.
V [2] uveden vztah pro monostatickou RCS prostoru jako
),(),(
4
),( 20
ϕθϕθ
π
λ
ϕθσ aeCmonostatic DDG= (2. Jedná se
tedy závislost přijímaného výkonu úhlu, pod kterým zkoumáme anténní pole.
Uspořádání pracoviště pro měření monostatické RCS charakteristiky obr.4. Proto fázové rozdíly pro přijímanou vlnu jsou mezi jednotlivými
anténami relativně malé.3 označeno jako fp) nižší než kmitočet
vysílané vlny (fv), vzdálenost mezi anténami vzhledem vlnové délce přijímané vlny
relativně malá. Tedy fáze signálů, kterými jsou buzeny
jednotlivé antény, příliš neliší.3 Charakteristiky odrazné plochy cíle
Pro popis retrodirektivních anténních polí nejčastěji používá monostatická a
bistatická charakteristika odrazné plochy cíle RCS (radar cross section).
Monostatická charakteristika RCS vychází výkonových poměrů mezi přijímanou a
vysílanou vlnou, pokud vysílací anténa přijímací anténa stejném místě.4: Měření monostatické charakterisiky RCS [2]. extrémním případě (kmitočet přijímané vlny
výrazně nižší, než kmitočet vysílané vlny) tato anténní řada chovala jako řada
soufázově buzených antén maximum směrové charakteristiky bylo směru
blížícím kolmici rovině, které leží antény.9)
kde jsou úhly zdroji elektromagnetické vlny současně bodu kterém
zkoumáme přijatou vlnu, zisk obvodu obracejícího fázi, činitel směrovosti
antény, činitel směrovosti anténního pole vlnová délka vysílané
elektromagnetické vlny. hlediska vysílané vlny jsou elementární antény buzené
s opačnou fází, než fáze přijímané vlny.9
Pokud kmitočet přijímané vlny obr 2.
.
Obr. 2
