Regulace elektrických strojů

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Oldřich Hora, Stanislav Navrátil

Strana 366 z 485

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Oblast kružnicového diagramu omezená body odpovídá motorickému chodu stroje; oblast mezi body generátorickému chodu; oblast mezi body Aka A^ odpovídá chodu, kdy stroj pracuje jako brzda. průsečíku této přímky se symetrálou bodů leží střed kružnice Určíme bod obdobně jako v předchozím případě, spojíme bod A00 bodem tato spojnice protne kružnici bodě A^. Dostaneme tak bod přímky momentů, která prochází bodem jejímž bodem bod ležící kružnicovém diagramu.) Svislice vedená bodem protne přímku pří­ konů (imaginární osu) bodě úsečka CC3 udává příkon měřítku mp. 233 vychází určení bodu A00 od­ povídajícího ideálnímu chodu naprázdno, tj. bodu naprázdno odečteme měřítku výkonů mechanické ztráty APf dostaneme bod A00, kterým vedeme přímku svírající imaginární osou úhel 2/? rovný úhlu 0AkAo. Vedeme-li bodem rovnoběžku reálnou osou, protne nám tato rovnoběžka prúvodič proudu nakrátko bodě ležícím též kružnicovém diagramu. Průsečík přímky AAk stupnicí skluzu odpovídá skluzu 100%, průsečík přímky AA0 stupnicí odpovídá skluzu při chodu naprázdno, který nepatrný obvykle zanedbává. Přesnější konstrukce diagramu obr. Úsečka CCt udává výkon měřítku mp -------- 171 a úsečka CC2 moment měřítku mM. chodu při kdy přes vzduchovou mezeru není přenášen žádný výkon. Spojnice bodů A00 přímkou výkonů, spojnice bodů pod úhlem cp10f cos cp10 Dostáváme tak dva body kružnicového dia- (366) . tomto diagramu třeba určit bod A«*, odpovídající skluzu s oo, kterým prochází přímka momentů. Skluzová stupnice rovnoměrná. kružnici zvolíme libovolný bod ten spojíme body A0, Aka Stupnici skluzu dostaneme rovnoběžce AA^ vedené tak, aby její průsečíky přímkami AAk AA0 byly dostatečně sebe vzdáleny a bylo tak umožněno přesně odčítat skluz. Sestrojíme kružnici středu procházející body A0, Ak, což hledaný kružnicový diagram. Vedeme-li bodem C kolmici spojnici A0S, protne nám tato kolmice přímku výkonů A0Ak bodě x a přímku momentů AqA^ bodě C2.gramu, bod odpovídající chodu nakrátko bod odpovídající chodu naprázdno. Nyní můžeme pro libovolný bod diagramu určit skluz tak, spojíme bod C s bodem průsečík skluzovou stupnicí nám udává skluz. (Měřítko momentů 0,9734—^ kp], ns kde jsou synchronní otáčky stroje. Rozdělíme-li vzdálenost mezi body na 100 dílků, dostáváme stupnici skluzu procentech. Pro práci kružnicovým diagramem je nutné doplnit jej stupnicí skluzu. Sestrojíme symetrálu bodů symetrálu bodů Ak a dostaneme hledaný střed kružnice jako průsečík těchto dvou symetrál. Určíme měřítko výkonů na základě vztahu lnmn tomto měřítku zakreslíme svislici jdoucí bodem kladném smyslu průsečíku imaginární osou součet ztrát naprázdno AP ztrát vinutí statoru APJlk 1Ikn, kde odpor uvažován při jmenovité teplotě stroje