Regulace elektrických strojů

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Oldřich Hora, Stanislav Navrátil

Strana 332 z 485

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Měnič uzlovém (a) můstkovém (b) zapojení 45 eřízené měniče Při analýze usměrňovače budeme předpokládat ideální ventily zanedbáme vliv rozptylových reaktancí napájecího transformátoru. průběhu jedné periody m-pulsů.1) Po integraci dostáváme Uss sin (7.tyto měniče podle toho, zda jsou nejsou schopny rekuperovat energii, tzn. Pro tento případ lze vypočítat střední hodnotu výstupního (332) . Z obr. 207. 1), kdy průběhu napětí, resp. Členění zřejmé obr. jeho vstup přivádíme obecně n-fázové střídavé napětí výstupu pulsní průběh napětí. aby mohl rekuperovat energii je, aby byl měnič řízený. 206. Pro střední hodnotu výstupního napětí lze psát U — ss 2n Umcos a)t dcot (7. 207. 208). díváme-li hlediska vstupu měniče, zda jsou schopny měnit stejnosměrné napětí (proud) střídavé veličiny, je-li měnič zapojen vstupem zdroj střídavým napětím. proudu vznikají časové prodlevy, kdy tyto hodnoty jsou nulové. Předpokládáme obecně m-pulsní usměrňovač, tzn. 1 n Obr. 206 zřejmé, nutnou podmínkou proto, aby měnič mohl pracovat v invertorovém režimu, tj. Není však podmínka postačující, jak dále uvedeme. Lze vytvářet zapojení uzlová zapojení můstková viz obr.2) Je třeba mít paměti, uvedený vztah neplatí pro jednopulsní zapojení (tj. Usměrňovače pracující činné zátěže (obr