Regulace elektrických strojů

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Oldřich Hora, Stanislav Navrátil

Strana 202 z 485

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Toto základní schéma může být doplněno dalšími stabilizačními obvody. Výhody stejnosměrného budicího systému jsou jeho velmi dobré ovlada­ telnosti, poměrně nízkých výrobních nákladech značné odolnosti proti proudovým a napěťovým namáháním strany alternátoru. První československý turboalternátor 200 instalovaný roce 1967 řešil problém zvětšeného výkonu budiče odlišnou koncepcí celé budicí soustavy. Nevýhodou jsou obtíže při komu­ taci, nákladnější údržba poměrně dlouhá časová konstanta, snižující mez dyna­ mické stability. V ČSSR této soustavy poprvé použilo pro 200 turboalternátor v roce 1970. Výstupní napětí regulátoru zaváděno budiče přenosu Fb(p). Stejnosměrný budič měl tři vinutí. Pro pomaloběžné hydroalternátory jsou sice tyto obtíže menší, avšak rostou opět rozměry stroje, čímž dražší stavba haly jejího pomocného zařízení. V ČSSR byl stejnosměrný budič provedení jako několikavinuťové derivační dynamo spojené turboalternátorem dodáván například pro stroje 137,5 MVA. 114. regulační odchylka) zesílen regulátorem napětí přenosem FT(p). Napětí reguluje změnou budicího proudu alternátoru — použitý regulátor tyristorový. Stroj měl střídavý budič řízeným usměrňovačem (tehdy ještě rtuťový usměrňovač) a záložní budič byl řešen jako stejnosměrný budič 370 ot/min, poháněný asyn­ chronním motorem. Popis členů regulačního obvodu buzení alternátorů Budicí sou avy tor Dosud nejpoužívanější budicí systém — stejnosměrný točivý budič —je současné době propracován takové technické dokonalosti, lze jeho technický vývoj považovat ukončený.(tzv. Jeho koncový člen napájen pomocného troj- fázového alternátoru který společném hřídeli stroji Napětí alternátoru udržováno konstantní; alternátor vybaven proudovou fázovou (202) . V budicích soustavách nejprve uplatnily neřízené ventily, které umožnily nahradit stejnosměrný budič hřídeli střídavým budičem, jehož výkon téměř neomezen jehož konstrukční návrh údržba provozu jsou podstatně jednodušší. Budicí alternátor napájí dvě skupiny paralelně spojených neřízených polovodičových usměrňovačů 2 v trojfázovém můstkovém zapojení, které jsou zdrojem budicího proudu alternátoru 200 (Gj). Do vývoje budicích soustav podstatně zasáhly polovodiče jako spolehlivé výkonové členy funkci usměrňovače (neřízené ventily), nebo funkci regulač­ ního členu (řízené ventily tyristory). Schematické uspořádání obr. Budič toto napětí zesílí jeho výstupním napětím pak napájeno budicí vinutí alternátoru. Konstrukce těchto strojů setkává obtížemi při budičích pro výkony turboalternátorů nad 150 MW, kdy výkonem budiče dostáváme při 3000 min mezní hranici výkonu stejnosměrného stroje. Jedno derivační vinutí dodávalo základní buzení, další dvě vinutí, přibuzovací odbuzovací byla napájena magnetického regulátoru napětí, který měl dva samostatné výstupy