Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
Stroj
měl střídavý budič řízeným usměrňovačem (tehdy ještě rtuťový usměrňovač)
a záložní budič byl řešen jako stejnosměrný budič 370 ot/min, poháněný asyn
chronním motorem. Budič toto napětí
zesílí jeho výstupním napětím pak napájeno budicí vinutí alternátoru.(tzv. Pro pomaloběžné hydroalternátory jsou sice tyto
obtíže menší, avšak rostou opět rozměry stroje, čímž dražší stavba haly jejího
pomocného zařízení.
V ČSSR této soustavy poprvé použilo pro 200 turboalternátor
v roce 1970. Nevýhodou jsou obtíže při komu
taci, nákladnější údržba poměrně dlouhá časová konstanta, snižující mez dyna
mické stability. Budicí alternátor napájí
dvě skupiny paralelně spojených neřízených polovodičových usměrňovačů 2
v trojfázovém můstkovém zapojení, které jsou zdrojem budicího proudu alternátoru
200 (Gj). regulační odchylka) zesílen regulátorem napětí přenosem FT(p).
Do vývoje budicích soustav podstatně zasáhly polovodiče jako spolehlivé
výkonové členy funkci usměrňovače (neřízené ventily), nebo funkci regulač
ního členu (řízené ventily tyristory).
Výhody stejnosměrného budicího systému jsou jeho velmi dobré ovlada
telnosti, poměrně nízkých výrobních nákladech značné odolnosti proti proudovým
a napěťovým namáháním strany alternátoru. Konstrukce
těchto strojů setkává obtížemi při budičích pro výkony turboalternátorů nad
150 MW, kdy výkonem budiče dostáváme při 3000 min mezní hranici
výkonu stejnosměrného stroje. Výstupní
napětí regulátoru zaváděno budiče přenosu Fb(p).
Toto základní schéma může být doplněno dalšími stabilizačními obvody.
První československý turboalternátor 200 instalovaný roce 1967 řešil
problém zvětšeného výkonu budiče odlišnou koncepcí celé budicí soustavy. Napětí reguluje změnou budicího proudu alternátoru —
použitý regulátor tyristorový. Jeho koncový člen napájen pomocného troj-
fázového alternátoru který společném hřídeli stroji Napětí
alternátoru udržováno konstantní; alternátor vybaven proudovou fázovou
(202)
. Jedno derivační vinutí dodávalo základní buzení,
další dvě vinutí, přibuzovací odbuzovací byla napájena magnetického
regulátoru napětí, který měl dva samostatné výstupy. 114. Schematické uspořádání obr.
Popis členů regulačního obvodu buzení alternátorů
Budicí sou avy tor Dosud nejpoužívanější budicí systém —
stejnosměrný točivý budič —je současné době propracován takové technické
dokonalosti, lze jeho technický vývoj považovat ukončený.
Stejnosměrný budič měl tři vinutí.
V ČSSR byl stejnosměrný budič provedení jako několikavinuťové derivační
dynamo spojené turboalternátorem dodáván například pro stroje 137,5 MVA.
V budicích soustavách nejprve uplatnily neřízené ventily, které umožnily
nahradit stejnosměrný budič hřídeli střídavým budičem, jehož výkon téměř
neomezen jehož konstrukční návrh údržba provozu jsou podstatně jednodušší
