Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.
Proti všem těmto činitelům chrání spolehlivě podkladový materiál dobře
provedený nátěr.
Korozní zplodiny, tj. Tuto základní vlast
nost zlepšují podstatě umožňují základní (popřípadě penetrační) nátěry. výsledné produkty chemických reakcí kovových
materiálů okolním prostředím, jsou podkladu vázány většinou dosti
pevně.
Kovové materiály
381
.povrchu kovů musejí především odstranit nečistoty, které jsou
k povrchu materiálu vázány bez chemického spojení, tzn.
Na povrchové napadení nechráněných kovů, hlavně železa oceli, má
největší vliv vlhkost, vyšší teplota, kouřové plyny, průmyslové exhalace,
kysličníky síry sirovodík, sloučeniny dusíku, chlóru, amoniak atd.
Stavební materiály
Pod tímto označením jsou zahrnuty minerální povrchy zdivá, omítky,
beton, osinkocement apod.).
Základní nátěr penetrace
Životnost nátěrové vrstvy tím celého výrobku především závislá
na dobré přilnavosti jednotlivých vrstev podkladu.
Funkce nátěru
Nanesená nátěrová hmota vytváří zaschnutí povrchu základního
materiálu tenkou vrstvu, film, který odděluje natřený výrobek okolní
atmosféry, popřípadě jiných prostředí, jakou jsou plyny, páry, kapaliny
apod. Tyto podkladové materiály musejí být před
nášením nátěrů suché, neutrální zkarbonizované, aby nedocházelo ke
změně barevného odstínu, popřípadě odlupovaní, praskání nebo jiným
závadám nátěrové vrstvy. Doba karbonizace pro omítky měsíce,
pro beton měsíců pro osinkocement dokonce rok. mastnoty, prach,
zbytky omítky, vápno atd.
čím toto okolní prostředí agresivnější škodlivější pro podkladový
materiál, tím účinnější musí být povrchová ochrana provedená nátěrovou
hmotou. Kovy čistí buď suchou metodou, tj, tkaninou,
škrabkou nebo kartáčem, nebo omytím roztoky saponátů jiných emulgač-
ních prostředků, popřípadě použitím organických rozpouštědel jako tri
chlóretylén perchlóretvlén, toluen, technický benzín, Freon 113 apod. Lze odstranit mechanicky (ocelovým kartáčem, smirkovým
papírem nebo oklepáním) nebo chemicky (tekutými odrezovači).
Nekovové konstrukční materiály, jako plasty, kůže, dřevo, lamináty
a vrstvené materiály jsou mimo narušovány mikrobiálními procesy,
houbami, plísněmi, bakteriemi, ale také živočišnými škůdci (hmyzem,
hlodavci apod. Stupeň agresivity prostředí záleží obsahu škodlivých látek na
klimatických podmínkách, včetně nadmořské výšky, intenzity slunečního
záření, výskytu biologických činitelů apod
