Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 378 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kovové materiály 381 . Stupeň agresivity prostředí záleží obsahu škodlivých látek na klimatických podmínkách, včetně nadmořské výšky, intenzity slunečního záření, výskytu biologických činitelů apod. mastnoty, prach, zbytky omítky, vápno atd. Základní nátěr penetrace Životnost nátěrové vrstvy tím celého výrobku především závislá na dobré přilnavosti jednotlivých vrstev podkladu. Tyto podkladové materiály musejí být před nášením nátěrů suché, neutrální zkarbonizované, aby nedocházelo ke změně barevného odstínu, popřípadě odlupovaní, praskání nebo jiným závadám nátěrové vrstvy. Nekovové konstrukční materiály, jako plasty, kůže, dřevo, lamináty a vrstvené materiály jsou mimo narušovány mikrobiálními procesy, houbami, plísněmi, bakteriemi, ale také živočišnými škůdci (hmyzem, hlodavci apod. čím toto okolní prostředí agresivnější škodlivější pro podkladový materiál, tím účinnější musí být povrchová ochrana provedená nátěrovou hmotou. Funkce nátěru Nanesená nátěrová hmota vytváří zaschnutí povrchu základního materiálu tenkou vrstvu, film, který odděluje natřený výrobek okolní atmosféry, popřípadě jiných prostředí, jakou jsou plyny, páry, kapaliny apod.povrchu kovů musejí především odstranit nečistoty, které jsou k povrchu materiálu vázány bez chemického spojení, tzn. Tuto základní vlast­ nost zlepšují podstatě umožňují základní (popřípadě penetrační) nátěry. Korozní zplodiny, tj. výsledné produkty chemických reakcí kovových materiálů okolním prostředím, jsou podkladu vázány většinou dosti pevně. Kovy čistí buď suchou metodou, tj, tkaninou, škrabkou nebo kartáčem, nebo omytím roztoky saponátů jiných emulgač- ních prostředků, popřípadě použitím organických rozpouštědel jako tri­ chlóretylén perchlóretvlén, toluen, technický benzín, Freon 113 apod. Stavební materiály Pod tímto označením jsou zahrnuty minerální povrchy zdivá, omítky, beton, osinkocement apod. Doba karbonizace pro omítky měsíce, pro beton měsíců pro osinkocement dokonce rok. Lze odstranit mechanicky (ocelovým kartáčem, smirkovým papírem nebo oklepáním) nebo chemicky (tekutými odrezovači).). Proti všem těmto činitelům chrání spolehlivě podkladový materiál dobře provedený nátěr. Na povrchové napadení nechráněných kovů, hlavně železa oceli, má největší vliv vlhkost, vyšší teplota, kouřové plyny, průmyslové exhalace, kysličníky síry sirovodík, sloučeniny dusíku, chlóru, amoniak atd