Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 29 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. neuburgská), mastek (kyselý kremičitan hořečnatý), bnližník (druh křemene), ruská červeň nebo anglická hlinka (přírodní krevele).m (světlá délka strany oka síta, němž zrno zachytí) 125 (jm (maximální rozměr strany oka síta, kterým zrno ještě projde). U nás jsou známy celkem tři typy označování. Jinými syntetickými materiály jsou tzv. podklad pro tyto úpravy byla vzata sovětská norma GOST 3238-46 třídění používaná státech RVHP. b) Syntetické Nejvíce praxi používá karbid křemíku (silicium-karbid), nás vyrá­ běný pod názvem Karborundum, synteticky korund (tavený AI2O 3), vyráběný pod označením Elektrosafír nebo Elektrit Spojených závodech na výrobu karborunda elektritu, Benátky nad Jizerou. Pro informaci následující tabulce uvedeno označení velikost zrna obdobných mikroprášků zahraniční výroby, kterými možné setkat jak přímo technické praxi, tak různé dokumentaci, výrobních podkla­ dech nebo informačních zprávách. Například brusivo označené číslicí (podle nového označování, dříve 120) obsahuj. (byla označována také FB, GB-1, atd. První, velmi staré, které dosud některých provozech přežívá, používá číslicové označení velmi hrubé brusné materiály mají (strana oka síta 1,5 mm), jemnější materiály mají 1/0 nebo (síto 0,15 mm), 2/0 nebo 00, 3/00 nebo 000 a nejjemnější zrna mají 5/0 nebo 00000 apod. Vzhledem tomu, pro různé způsoby opracování broušením nebo leštěním třeba použít vždy prostředek odpovídající jak druhu základního materiálu, který opracovávat, jeho vlastnostem, tak vlastní 32 . Pozdější označování uvádí ČSN 4012.e zrna velikosti od 100 y.).pemza (pórovitá hmota pěna sopečné lávy), brusiôská hlinka, dříve zvaná tripel lasturek jiných mořských živočichů mřížovců), smirek (odrůda přírodního korundu), křída její různé druhy (např. Nejnovější označování pone­ chává stejné rozměry zrna jako uvedené normě, avšak mění číslicové označení. Ů PODLE A Aby bylo možné sjednotit označování různých velikostí zrna brusných nebo leštících materiálů, jsou zrna rozdělena podle své skutečné velikosti, ovšem určitém velikostním rozsahu, daném měrným sítem, přes které buď zrno projde, nebo něm zachytí. Poslední typ označování brusných leštících prostředků tedy měl být společný pro všechny země RVHP. lešticí červeň (Fe203), lešticí zeleň (Cr203), antuka (speciální hlinka) vídeňské vápno (CaC03 MgC03, vznikající pálením dolomitu)