Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.
602. Na
obě lepené plochy, předem očištěné prachu nečistoty dobře odmaštěné,
se nanese (štětcem, tyčinkou, stěrkou) příslušné lepidlo. Spojování termoplastů
Velká část makromolekulárních hmot působením tepla měkne při
ochlazování opět tuhne. Spojení dvou ploch plastu vznikne buď prostřednictvím
tenké vrstvy naneseného lepidla, nebo rozpuštěním povrchových vrstev
spojovaných částí při použití vhodného rozpouštědla. Menší díly nebo méně namáhané
součásti možno lepit použitím rozpouštědel (cyklohexanonu, tetra
hydrofuranu apod. této skupiny patří značné množství materiálů již běžně
používaných elektrotechnickém průmyslu.1.
219
. Obě plochy se
přitisknou sobě dobu tuhnutí zajistí proti odtrhnutí nebo posunutí.).
Lepení 'pomoci syntetických lepidel nejvhodnější pro spojování termo
plastů různých druhů navzájem nebo pro lepení termoplastů hmotami
jiného složení. SPOJOVÁNÍ ÍM
12. chvíli obě části přiloží sobě. Lepení použitím lepidel snazší než lepení pouhými
rozpouštědly vhodné pro spojování konstrukčně složitých dílů.
Někdy termoplasty lepí pomocí monomerů. Tyto hmoty nazývají netvrditelné plasty neboli
termoplasty.1. Lepení plastů
12. chvíli část rozpouštědla vyprchá hustota lepivost vytvoře
ného roztoku jsou největší. používáním termoplastů se
objevuje nutnost spojovat součásti, konstrukční díly, výlisky odlitky
pomocí lepidla. Vlastní lepidlo tvoří
samostatný monomer, který polymeruje teprve mezi lepenými hmotami
po přidání vhodného iniciátoru. Lze použít také lepidlo připravené podle receptury
č.12. Spojování polyvinylchloridu
Tento nejběžnější termoplast lze lepit roztokem chlorovaného PVC
v metylénchloridu, dále roztokem polymetylmetakrylátu chloroformu,
v polyvinylacetátu, metylcyklohexanonu nebo mesityloxidu.
Lepidla term oplasty
521.1. Po
spojení nanese několik kapek rozpouštědla okraj spoje tuhnutí celého
slepeného místa urychlí stisknutím, popřípadě mírným zahřátím (při
nevhodném zahřátí mohou spojované plochy zbortit).
Lepení pomocí rozpouštědel vhodné jen pro některé termoplasty.
Dobře očištěné odmaštěné plochy pokryjí vrstvičkou příslušného roz-
pustidla. Dobré
lepidlo získá také rozpuštěním PVC tetrahydrofuranu nebo směsi
tetrahydrofuranu dimetylforniamidem, popřípadě butylenglykolforma-
midu trikresylfosfátem krezolem. Kromě toho dojde částečně naleptání
povrchu lepené plochy
