Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 216 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. Lepení pomocí rozpouštědel vhodné jen pro některé termoplasty. Vlastní lepidlo tvoří samostatný monomer, který polymeruje teprve mezi lepenými hmotami po přidání vhodného iniciátoru. chvíli část rozpouštědla vyprchá hustota lepivost vytvoře­ ného roztoku jsou největší. Tyto hmoty nazývají netvrditelné plasty neboli termoplasty. SPOJOVÁNÍ ÍM 12. Dobré lepidlo získá také rozpuštěním PVC tetrahydrofuranu nebo směsi tetrahydrofuranu dimetylforniamidem, popřípadě butylenglykolforma- midu trikresylfosfátem krezolem. Lepení 'pomoci syntetických lepidel nejvhodnější pro spojování termo­ plastů různých druhů navzájem nebo pro lepení termoplastů hmotami jiného složení. Dobře očištěné odmaštěné plochy pokryjí vrstvičkou příslušného roz- pustidla. Spojování termoplastů Velká část makromolekulárních hmot působením tepla měkne při ochlazování opět tuhne. Na obě lepené plochy, předem očištěné prachu nečistoty dobře odmaštěné, se nanese (štětcem, tyčinkou, stěrkou) příslušné lepidlo. používáním termoplastů se objevuje nutnost spojovat součásti, konstrukční díly, výlisky odlitky pomocí lepidla. Lepení plastů 12. chvíli obě části přiloží sobě. Spojení dvou ploch plastu vznikne buď prostřednictvím tenké vrstvy naneseného lepidla, nebo rozpuštěním povrchových vrstev spojovaných částí při použití vhodného rozpouštědla. Někdy termoplasty lepí pomocí monomerů. Lepení použitím lepidel snazší než lepení pouhými rozpouštědly vhodné pro spojování konstrukčně složitých dílů. této skupiny patří značné množství materiálů již běžně používaných elektrotechnickém průmyslu. Spojování polyvinylchloridu Tento nejběžnější termoplast lze lepit roztokem chlorovaného PVC v metylénchloridu, dále roztokem polymetylmetakrylátu chloroformu, v polyvinylacetátu, metylcyklohexanonu nebo mesityloxidu.1. Lepidla term oplasty 521. Menší díly nebo méně namáhané součásti možno lepit použitím rozpouštědel (cyklohexanonu, tetra­ hydrofuranu apod.1. Po spojení nanese několik kapek rozpouštědla okraj spoje tuhnutí celého slepeného místa urychlí stisknutím, popřípadě mírným zahřátím (při nevhodném zahřátí mohou spojované plochy zbortit). 602. 219 . Kromě toho dojde částečně naleptání povrchu lepené plochy. Lze použít také lepidlo připravené podle receptury č.12.). Obě plochy se přitisknou sobě dobu tuhnutí zajistí proti odtrhnutí nebo posunutí