Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.
1. Tyto hmoty nazývají netvrditelné plasty neboli
termoplasty. chvíli část rozpouštědla vyprchá hustota lepivost vytvoře
ného roztoku jsou největší. Kromě toho dojde částečně naleptání
povrchu lepené plochy.).
Lepidla term oplasty
521.1.
Někdy termoplasty lepí pomocí monomerů. této skupiny patří značné množství materiálů již běžně
používaných elektrotechnickém průmyslu. Spojení dvou ploch plastu vznikne buď prostřednictvím
tenké vrstvy naneseného lepidla, nebo rozpuštěním povrchových vrstev
spojovaných částí při použití vhodného rozpouštědla. Dobré
lepidlo získá také rozpuštěním PVC tetrahydrofuranu nebo směsi
tetrahydrofuranu dimetylforniamidem, popřípadě butylenglykolforma-
midu trikresylfosfátem krezolem.
219
. Na
obě lepené plochy, předem očištěné prachu nečistoty dobře odmaštěné,
se nanese (štětcem, tyčinkou, stěrkou) příslušné lepidlo. používáním termoplastů se
objevuje nutnost spojovat součásti, konstrukční díly, výlisky odlitky
pomocí lepidla. Obě plochy se
přitisknou sobě dobu tuhnutí zajistí proti odtrhnutí nebo posunutí. Vlastní lepidlo tvoří
samostatný monomer, který polymeruje teprve mezi lepenými hmotami
po přidání vhodného iniciátoru. SPOJOVÁNÍ ÍM
12. 602.1.
Dobře očištěné odmaštěné plochy pokryjí vrstvičkou příslušného roz-
pustidla. Lepení použitím lepidel snazší než lepení pouhými
rozpouštědly vhodné pro spojování konstrukčně složitých dílů. chvíli obě části přiloží sobě. Menší díly nebo méně namáhané
součásti možno lepit použitím rozpouštědel (cyklohexanonu, tetra
hydrofuranu apod.12.
Lepení 'pomoci syntetických lepidel nejvhodnější pro spojování termo
plastů různých druhů navzájem nebo pro lepení termoplastů hmotami
jiného složení. Spojování polyvinylchloridu
Tento nejběžnější termoplast lze lepit roztokem chlorovaného PVC
v metylénchloridu, dále roztokem polymetylmetakrylátu chloroformu,
v polyvinylacetátu, metylcyklohexanonu nebo mesityloxidu. Lepení plastů
12. Spojování termoplastů
Velká část makromolekulárních hmot působením tepla měkne při
ochlazování opět tuhne. Lze použít také lepidlo připravené podle receptury
č.
Lepení pomocí rozpouštědel vhodné jen pro některé termoplasty. Po
spojení nanese několik kapek rozpouštědla okraj spoje tuhnutí celého
slepeného místa urychlí stisknutím, popřípadě mírným zahřátím (při
nevhodném zahřátí mohou spojované plochy zbortit)