Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.
Po
spojení nanese několik kapek rozpouštědla okraj spoje tuhnutí celého
slepeného místa urychlí stisknutím, popřípadě mírným zahřátím (při
nevhodném zahřátí mohou spojované plochy zbortit). chvíli část rozpouštědla vyprchá hustota lepivost vytvoře
ného roztoku jsou největší. Spojování termoplastů
Velká část makromolekulárních hmot působením tepla měkne při
ochlazování opět tuhne. Obě plochy se
přitisknou sobě dobu tuhnutí zajistí proti odtrhnutí nebo posunutí. Lepení plastů
12. této skupiny patří značné množství materiálů již běžně
používaných elektrotechnickém průmyslu. Lze použít také lepidlo připravené podle receptury
č.
Lepidla term oplasty
521.
Lepení pomocí rozpouštědel vhodné jen pro některé termoplasty.). Na
obě lepené plochy, předem očištěné prachu nečistoty dobře odmaštěné,
se nanese (štětcem, tyčinkou, stěrkou) příslušné lepidlo. Lepení použitím lepidel snazší než lepení pouhými
rozpouštědly vhodné pro spojování konstrukčně složitých dílů. Spojení dvou ploch plastu vznikne buď prostřednictvím
tenké vrstvy naneseného lepidla, nebo rozpuštěním povrchových vrstev
spojovaných částí při použití vhodného rozpouštědla.
Dobře očištěné odmaštěné plochy pokryjí vrstvičkou příslušného roz-
pustidla. Menší díly nebo méně namáhané
součásti možno lepit použitím rozpouštědel (cyklohexanonu, tetra
hydrofuranu apod. 602. chvíli obě části přiloží sobě. Kromě toho dojde částečně naleptání
povrchu lepené plochy. SPOJOVÁNÍ ÍM
12.
219
.1.
Někdy termoplasty lepí pomocí monomerů. Tyto hmoty nazývají netvrditelné plasty neboli
termoplasty.1. používáním termoplastů se
objevuje nutnost spojovat součásti, konstrukční díly, výlisky odlitky
pomocí lepidla.1. Dobré
lepidlo získá také rozpuštěním PVC tetrahydrofuranu nebo směsi
tetrahydrofuranu dimetylforniamidem, popřípadě butylenglykolforma-
midu trikresylfosfátem krezolem.
Lepení 'pomoci syntetických lepidel nejvhodnější pro spojování termo
plastů různých druhů navzájem nebo pro lepení termoplastů hmotami
jiného složení. Spojování polyvinylchloridu
Tento nejběžnější termoplast lze lepit roztokem chlorovaného PVC
v metylénchloridu, dále roztokem polymetylmetakrylátu chloroformu,
v polyvinylacetátu, metylcyklohexanonu nebo mesityloxidu.12. Vlastní lepidlo tvoří
samostatný monomer, který polymeruje teprve mezi lepenými hmotami
po přidání vhodného iniciátoru
