K základním měřením radiových přijímačů patří měření citlivosti omezené poměrem S/N (S je výkon signálu, N je výkon šumu) a měření citlivosti omezené poměrem SINAD = S+N+D/N+D (D je výkon vyšších harmonických složek demodulovaného signálu).Podstata měření je patrná z obr. 1.1. Nosná vlna se moduluje jedním harmonickým signálem s kmitočtem fmod. Audio propust omezuje kmitočtové spektrum výstupního signálu na akustické pásmo. Pásmová propust fmod a zádrž fmod jsou vysoce selektivní a jsou naladěny na kmitočet modulačního signálu. Při měření citlivosti omezené šumem ukazuje voltmetr 1úroveň šumu na výstupu přijímače při vypnuté modulaci ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Aleš Prokeš, Petr Šrámek
Strana 53 z 63
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
šumové číslo NF. Šumové číslo nejčastěji uváděným šumovým
parametrem rádiových zařízení jejich součástí.11)
V praxi často dvojbrany spojují kaskády, např.11). Nejjednodušší současnosti
využívanou metodou využití speciálního přístroje měřiče šumových čísel.
Dalším používaným postupem tzv. Uvedená metoda využívá zdroj šumu, něhož může být výstupní
.12)
Příklad zamyšlení
Uvažujme zdroj signálu přijímač, který tento signál zpracovává.7 lze získat vztah mezi šumovým činitelem ekvivalentní šumovou
teplotou Te.1 9. metoda zisku.
11
21
3
1
2
1 +
−
+
−
+=
PPP AA
F
A
F
FF (9.10)
V rádiových zařízeních vyskytují také pasivní prvky, vykazují záporný zisk, tedy
způsobují útlum výkonu.
Pea BAkTN (9. Pro výpočet výsledného
šumového faktoru kaskády dvojbranů používá Friisův vztah 9.9)
Dosazením 9.. Proto občas používána
tzv. Nevýhodou je
nedostupnost, finanční náročnost jednoúčelovost tohoto přístroje.
FNF log10⋅= (9.6, měřicí postup složitější a
je nutno provést několik výpočtů. přístrojového vybavení potřeba spektrální analyzátor a
impedančně přizpůsobená zátěž. útlum také šumový faktor resp.8)
Pro vyjadřování šumových vlastností dvojbranů také používá ekvivalentní šumová
teplota Te. Příkladem takových prvků jsou útlumové členy atenuátory, ale
také samotné propojovací kabely, protože jsou rovněž ztrátovými dvojbrany. Rozhodněte, jaké řazení uvedených dvojbranů je
výhodnější (kabel zesilovač nebo zesilovač kabel). Proč? Vysvětlení uveďte závěru!
Měření šumového čísla
K měření šumových čísel lze použít několik metod. Tato metoda založena vztazích 9. možno
odvodit, šumový faktor pasivních prvků roven převrácené hodnotě jejich výkonového
zesílení tedy šumové číslo odpovídá jejich útlumu (čili záporné hodnotě
jejich zisku -GdB) (9. Lze definovat jako šumovou teplotu vstupu ideálního bezšumového
dvojbranu, jehož výstupu získáme výkon šumu právě Na. Tyto dva přístroje je
nutno propojit koaxiálním kabelem celkovým útlumem zesilovačem ziskem
G šumovým číslem dB.9 9. generátoru připojen kabel,
druhý konec kabelu připojen zesilovači, atd.
.
( 0
0
11 TFT
T
T
F e
e
−=→+= (9.51
jedná šumové číslo (Noise Figure). metoda Y-faktoru, jejímž principu probíhá
měření měřičích šumového čísla, také bylo využíváno při měření starým šumovým
generátorem Tesla BM380. Každý dvojbranů této kaskádě svůj
zisk resp.
1−
= PAF LGNF =−= (9..12
