K základním měřením radiových přijímačů patří měření citlivosti omezené poměrem S/N (S je výkon signálu, N je výkon šumu) a měření citlivosti omezené poměrem SINAD = S+N+D/N+D (D je výkon vyšších harmonických složek demodulovaného signálu).Podstata měření je patrná z obr. 1.1. Nosná vlna se moduluje jedním harmonickým signálem s kmitočtem fmod. Audio propust omezuje kmitočtové spektrum výstupního signálu na akustické pásmo. Pásmová propust fmod a zádrž fmod jsou vysoce selektivní a jsou naladěny na kmitočet modulačního signálu. Při měření citlivosti omezené šumem ukazuje voltmetr 1úroveň šumu na výstupu přijímače při vypnuté modulaci ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Aleš Prokeš, Petr Šrámek
Strana 53 z 63
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
( 0
0
11 TFT
T
T
F e
e
−=→+= (9.12)
Příklad zamyšlení
Uvažujme zdroj signálu přijímač, který tento signál zpracovává.
FNF log10⋅= (9. přístrojového vybavení potřeba spektrální analyzátor a
impedančně přizpůsobená zátěž.
1−
= PAF LGNF =−= (9. šumové číslo NF. Tato metoda založena vztazích 9.
Dalším používaným postupem tzv. Rozhodněte, jaké řazení uvedených dvojbranů je
výhodnější (kabel zesilovač nebo zesilovač kabel).9 9.
. metoda Y-faktoru, jejímž principu probíhá
měření měřičích šumového čísla, také bylo využíváno při měření starým šumovým
generátorem Tesla BM380. útlum také šumový faktor resp. Uvedená metoda využívá zdroj šumu, něhož může být výstupní
. Šumové číslo nejčastěji uváděným šumovým
parametrem rádiových zařízení jejich součástí. Lze definovat jako šumovou teplotu vstupu ideálního bezšumového
dvojbranu, jehož výstupu získáme výkon šumu právě Na.10)
V rádiových zařízeních vyskytují také pasivní prvky, vykazují záporný zisk, tedy
způsobují útlum výkonu. Proč? Vysvětlení uveďte závěru!
Měření šumového čísla
K měření šumových čísel lze použít několik metod. Nejjednodušší současnosti
využívanou metodou využití speciálního přístroje měřiče šumových čísel.. Proto občas používána
tzv. metoda zisku.. Pro výpočet výsledného
šumového faktoru kaskády dvojbranů používá Friisův vztah 9.11).
11
21
3
1
2
1 +
−
+
−
+=
PPP AA
F
A
F
FF (9.1 9. Příkladem takových prvků jsou útlumové členy atenuátory, ale
také samotné propojovací kabely, protože jsou rovněž ztrátovými dvojbrany.6, měřicí postup složitější a
je nutno provést několik výpočtů.8)
Pro vyjadřování šumových vlastností dvojbranů také používá ekvivalentní šumová
teplota Te. generátoru připojen kabel,
druhý konec kabelu připojen zesilovači, atd. Každý dvojbranů této kaskádě svůj
zisk resp.11)
V praxi často dvojbrany spojují kaskády, např.
Pea BAkTN (9. možno
odvodit, šumový faktor pasivních prvků roven převrácené hodnotě jejich výkonového
zesílení tedy šumové číslo odpovídá jejich útlumu (čili záporné hodnotě
jejich zisku -GdB) (9.9)
Dosazením 9.12. Tyto dva přístroje je
nutno propojit koaxiálním kabelem celkovým útlumem zesilovačem ziskem
G šumovým číslem dB.7 lze získat vztah mezi šumovým činitelem ekvivalentní šumovou
teplotou Te.51
jedná šumové číslo (Noise Figure). Nevýhodou je
nedostupnost, finanční náročnost jednoúčelovost tohoto přístroje