Radiokomunikacní monitor pro ISM pásmo 868 MHz

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Diplomová práce se zabývá návrhem a realizací radiokomunikačního monitoru pro ISM pásmo 868 MHz. V práci je uveden popis bezlicenčních rádiových pásem dle doporučení ITU a norem ETSI. Zvláštní pozornost je věnována pásmu 863 MHz až 870 MHz. Podrobně je popsán transceiver CC1020, který tvoří základ monitoru. Postupně je představen obvodový návrh, sestavení monitoru a vytvoření firmwaru. Radiokomunikační monitor je přenosný, napájený primárně z baterií. Monitor umožňuje zobrazit spektrum signálů v pásmu 868 MHz, indikuje kmitočtovou odchylku vysílače a přijímá vysokofrekvenční signál s modulací FSK. Demodulovaná data je možné přenéstdo osobního počítače přes rozhraní USB.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Petr Frecer

Strana 13 z 66

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. každým pracuje jiná standardizační organizace, která může mít zařízení jiné požadavky. Tab.2 Pásma pro SRD zařízení Pojem zařízení krátkého dosahu (SRD Short Range Device) objevuje evropských dokumentech týkajících bezlicenčních pásem. Skrze Evropský ústav pro telekomunikační standardy (ETSI European Telecommunication Standards Institute) vydává CEPT závazné normy. Kromě kmitočtového rozsahu každé pásmo určeno hodnotou maximálního vyzářeného výkonu, který dovoleno použít. 1.2: Kmitočtová pásma pro SRD zařízení dle oprávnění ČTÚ (převzato [4]) Ozn. SRD jsou zařízení, která pracují s malým vyzářeným výkonem tím minimalizují možné rádiové interference. Doporučuje používat rozteč kanálů kHz, 50 kHz 100 kHz. Zavádí také pásmo 863 MHz 870 MHz. Požadavky mohou být kladeny rozteč kanálů. Poslední parametr uvedený v tabulce, klíčovací poměr, poměr času, kdy vysílač vysílá nosné vlně, k celkovému času (měřeno rámci jedné hodiny). Pro zařízení krátkého dosahu platí Evropě norma EN 300 220. Pojmy „ISM pásmo“ „SRD pásmo“ jsou praxi často zaměňovány, ale z hlediska norem jedná odlišné výrazy. Norma zabývá kmitočtovým pásmem MHz 1000 MHz. Doplňuje ISM pásma doporučená organizací ITU nová pásma pro SRD. Kmitočtové pásmo a 6,765 6,795 MHz 2400 2483,5 MHz b 13,553 13,567 MHz 5725 5875 MHz c 26,957 27,283 MHz 24,25 GHz d 40,66 40,70 MHz 61,5 GHz e 138,20 138,45 MHz 122 123 GHz f 433,05 434,79 MHz 244 246 GHz g 863,00 870,00 MHz Kmitočtové pásmo (863 MHz 870 MHz) dále děleno subpásma, jejichž vlastnosti shrnuje tab.3 1. Bezlicenční kmitočtová pásma pro nespecifikované stanice krátkého dosahu udává tab. Český telekomunikační úřad při správě kmitočtového spektra zohledňuje rozhodnutí CEPTu, normy ETSI bere úvahu doporučení ITU. České republice norma známa pod označením ČSN ETSI EN 300 220. Správu rádiového spektra koordinuje Evropě Konference evropských správ pošt a telekomunikací (CEPT) sdružující států. současné době platí všeobecné oprávnění VO-R/10/03. 1. Celé pásmo g mohou využívat systémy rozprostřeným spektrem jako DSSS (Direct-Sequence Spread Spectrum) FHSS (Frequency-Hopping Spread Spectrum). Jejich použití je ovšem podmíněné musí řídit dalšími specifikacemi uvedenými všeobecném oprávnění.2. Rozteč neměla přesáhnout 100 kHz. Kmitočtové pásmo Ozn. Kromě technických specifikací SRD zařízení obsahuje norma také způsoby měření testování těchto zařízení.3. Pásmo nelze použít pro přenos hovorových, akustických video signálů . Pro zařízení, která vysílají pouze po vyžádání základě příjmu, není klíčovací poměr nikterak omezen.2007-4 využívání rádiových kmitočtů a zařízení krátkého dosahu [4]