|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce se zabývá návrhem a realizací radiokomunikačního monitoru pro ISM pásmo 868 MHz. V práci je uveden popis bezlicenčních rádiových pásem dle doporučení ITU a norem ETSI. Zvláštní pozornost je věnována pásmu 863 MHz až 870 MHz. Podrobně je popsán transceiver CC1020, který tvoří základ monitoru. Postupně je představen obvodový návrh, sestavení monitoru a vytvoření firmwaru. Radiokomunikační monitor je přenosný, napájený primárně z baterií. Monitor umožňuje zobrazit spektrum signálů v pásmu 868 MHz, indikuje kmitočtovou odchylku vysílače a přijímá vysokofrekvenční signál s modulací FSK. Demodulovaná data je možné přenéstdo osobního počítače přes rozhraní USB.
Požadavky
mohou být kladeny rozteč kanálů. Kromě technických specifikací SRD zařízení obsahuje norma
také způsoby měření testování těchto zařízení. SRD jsou zařízení, která pracují
s malým vyzářeným výkonem tím minimalizují možné rádiové interference. Kromě kmitočtového rozsahu každé pásmo určeno
hodnotou maximálního vyzářeného výkonu, který dovoleno použít. Pásmo nelze použít pro přenos hovorových, akustických video signálů
.
Pojmy „ISM pásmo“ „SRD pásmo“ jsou praxi často zaměňovány, ale
z hlediska norem jedná odlišné výrazy. Jejich použití je
ovšem podmíněné musí řídit dalšími specifikacemi uvedenými všeobecném
oprávnění. 1. Norma zabývá kmitočtovým pásmem MHz 1000 MHz. České republice norma známa pod označením ČSN ETSI EN
300 220.
Český telekomunikační úřad při správě kmitočtového spektra zohledňuje
rozhodnutí CEPTu, normy ETSI bere úvahu doporučení ITU. Doplňuje ISM
pásma doporučená organizací ITU nová pásma pro SRD. Rozteč neměla přesáhnout 100 kHz.2007-4 využívání rádiových kmitočtů
a zařízení krátkého dosahu [4]. Bezlicenční kmitočtová pásma pro nespecifikované
stanice krátkého dosahu udává tab. 1. Doporučuje používat rozteč kanálů kHz,
50 kHz 100 kHz. Pro zařízení, která vysílají pouze
po vyžádání základě příjmu, není klíčovací poměr nikterak omezen. Kmitočtové pásmo
a 6,765 6,795 MHz 2400 2483,5 MHz
b 13,553 13,567 MHz 5725 5875 MHz
c 26,957 27,283 MHz 24,25 GHz
d 40,66 40,70 MHz 61,5 GHz
e 138,20 138,45 MHz 122 123 GHz
f 433,05 434,79 MHz 244 246 GHz
g 863,00 870,00 MHz
Kmitočtové pásmo (863 MHz 870 MHz) dále děleno subpásma, jejichž
vlastnosti shrnuje tab.3. každým pracuje jiná standardizační
organizace, která může mít zařízení jiné požadavky.3
1.2 Pásma pro SRD zařízení
Pojem zařízení krátkého dosahu (SRD Short Range Device) objevuje evropských
dokumentech týkajících bezlicenčních pásem. Skrze Evropský ústav pro
telekomunikační standardy (ETSI European Telecommunication Standards Institute)
vydává CEPT závazné normy. Poslední parametr uvedený
v tabulce, klíčovací poměr, poměr času, kdy vysílač vysílá nosné vlně,
k celkovému času (měřeno rámci jedné hodiny). současné době
platí všeobecné oprávnění VO-R/10/03. 1.
Správu rádiového spektra koordinuje Evropě Konference evropských správ pošt
a telekomunikací (CEPT) sdružující států. Zavádí také pásmo
863 MHz 870 MHz. Celé pásmo g
mohou využívat systémy rozprostřeným spektrem jako DSSS (Direct-Sequence
Spread Spectrum) FHSS (Frequency-Hopping Spread Spectrum).2.
Tab. Pro zařízení krátkého dosahu platí Evropě norma
EN 300 220. Kmitočtové pásmo Ozn.2: Kmitočtová pásma pro SRD zařízení dle oprávnění ČTÚ (převzato [4])
Ozn
