|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce se zabývá návrhem a realizací radiokomunikačního monitoru pro ISM pásmo 868 MHz. V práci je uveden popis bezlicenčních rádiových pásem dle doporučení ITU a norem ETSI. Zvláštní pozornost je věnována pásmu 863 MHz až 870 MHz. Podrobně je popsán transceiver CC1020, který tvoří základ monitoru. Postupně je představen obvodový návrh, sestavení monitoru a vytvoření firmwaru. Radiokomunikační monitor je přenosný, napájený primárně z baterií. Monitor umožňuje zobrazit spektrum signálů v pásmu 868 MHz, indikuje kmitočtovou odchylku vysílače a přijímá vysokofrekvenční signál s modulací FSK. Demodulovaná data je možné přenéstdo osobního počítače přes rozhraní USB.
Kmitočtové pásmo
a 6,765 6,795 MHz 2400 2483,5 MHz
b 13,553 13,567 MHz 5725 5875 MHz
c 26,957 27,283 MHz 24,25 GHz
d 40,66 40,70 MHz 61,5 GHz
e 138,20 138,45 MHz 122 123 GHz
f 433,05 434,79 MHz 244 246 GHz
g 863,00 870,00 MHz
Kmitočtové pásmo (863 MHz 870 MHz) dále děleno subpásma, jejichž
vlastnosti shrnuje tab.
Tab. Norma zabývá kmitočtovým pásmem MHz 1000 MHz.3. Požadavky
mohou být kladeny rozteč kanálů. současné době
platí všeobecné oprávnění VO-R/10/03. Pro zařízení, která vysílají pouze
po vyžádání základě příjmu, není klíčovací poměr nikterak omezen.2: Kmitočtová pásma pro SRD zařízení dle oprávnění ČTÚ (převzato [4])
Ozn. Doporučuje používat rozteč kanálů kHz,
50 kHz 100 kHz. Rozteč neměla přesáhnout 100 kHz.
Správu rádiového spektra koordinuje Evropě Konference evropských správ pošt
a telekomunikací (CEPT) sdružující států.
Český telekomunikační úřad při správě kmitočtového spektra zohledňuje
rozhodnutí CEPTu, normy ETSI bere úvahu doporučení ITU.2007-4 využívání rádiových kmitočtů
a zařízení krátkého dosahu [4]. 1.3
1. 1.2 Pásma pro SRD zařízení
Pojem zařízení krátkého dosahu (SRD Short Range Device) objevuje evropských
dokumentech týkajících bezlicenčních pásem. Kromě technických specifikací SRD zařízení obsahuje norma
také způsoby měření testování těchto zařízení. Celé pásmo g
mohou využívat systémy rozprostřeným spektrem jako DSSS (Direct-Sequence
Spread Spectrum) FHSS (Frequency-Hopping Spread Spectrum). 1. Skrze Evropský ústav pro
telekomunikační standardy (ETSI European Telecommunication Standards Institute)
vydává CEPT závazné normy. Zavádí také pásmo
863 MHz 870 MHz. Poslední parametr uvedený
v tabulce, klíčovací poměr, poměr času, kdy vysílač vysílá nosné vlně,
k celkovému času (měřeno rámci jedné hodiny). Kromě kmitočtového rozsahu každé pásmo určeno
hodnotou maximálního vyzářeného výkonu, který dovoleno použít. každým pracuje jiná standardizační
organizace, která může mít zařízení jiné požadavky. Kmitočtové pásmo Ozn. Bezlicenční kmitočtová pásma pro nespecifikované
stanice krátkého dosahu udává tab.2. Jejich použití je
ovšem podmíněné musí řídit dalšími specifikacemi uvedenými všeobecném
oprávnění. České republice norma známa pod označením ČSN ETSI EN
300 220. Pro zařízení krátkého dosahu platí Evropě norma
EN 300 220. Doplňuje ISM
pásma doporučená organizací ITU nová pásma pro SRD. Pásmo nelze použít pro přenos hovorových, akustických video signálů
.
Pojmy „ISM pásmo“ „SRD pásmo“ jsou praxi často zaměňovány, ale
z hlediska norem jedná odlišné výrazy. SRD jsou zařízení, která pracují
s malým vyzářeným výkonem tím minimalizují možné rádiové interference
